Napřed dobrá zpráva o aktuální toskánské bedýnce. Přihlášky chodí zatím velmi uspokojivě, jakoby většina čtenářů chtěla vyměnit roušky a lahvové pivo doma za Toskánsko a Sangiovese, ale každá přihláška navíc je dobrá :-) Na podporu aktuální bedýnky jsem chtěl otevřít něco ze starých toskánských lahví, ale ouha. Zjistil jsem, že už mám doma jedinou, a byl to kus, na který si zatím netroufám. Javernières je z Beaujolais, malá parcela na vinici Côte-du-Py, o které americký importér Lou Dressner napsal, že kdyby byl v Beaujolais stejný klasifikační systém jako v Burgundsku, potom by Côte-du-Py muselo být Premier Cru a Javernières Grand Cru.  Číst dál →

Brouilly Terroir d’Odenas 2018, Maison Paul Janin et Fils
Další víno z nakupovaných hroznů, podobně jako základní Brouilly 2017 mě láká nízkým alkoholem (13%). Brouilly je z božoléských Cru největší (1260 hektarů vinic) a nejjižnější. Legenda říká, že jméno Brouilly je odvozené od Brulia, římského důstojníka, který sem odešel do výslužby. V půdě se mísí několik různých vlivů počínaje růžovou žulou, přes kamenitou suť a hlínu, kamenité naplaveniny a vápenec.   Číst dál →

Do nabídky aktuální božoléské bedýnky jsem zařadil i vína z hroznů, které Janin nevypěstoval. Ta se lahvují pod jménem Maison Paul Janin et Fils a samozřejmě jsem byl zvědavý na rozdíly. Žádný velký objev se nekonal, vína Domaine Janin a Maison Janin si jsou stylově hodně podobná. Jak se dalo čekat, i nakupované hrozny pocházejí z ekologicky šetrného hospodaření. Mnohem víc se vína odlišují podle ročníku, dopředu prozradím, že ročník 2018 a 17 se liší víc než Janinovo Tremblay a Brouilly.    Číst dál →

Encyklopedie považují Moulin-à-Vent za nejdůležitější a nejlepší z deseti Cru Beaujolais, s Fleurie a Morgonem v závěsu. Apelace Moulin-à-Vent se původně měla jmenovat Romanèche-Thorins, podle stejného vzoru jako všechny ostatní v Beaujolais a Burgundsku. Když došlo na schválení apelace, místní vinaři dali bůhvíproč přednost větrnému mlýnu nad obcí Romanèche a pojmenovali apelaci po něm. Dnešní víno od Janinů dostalo jméno podle starého názvu parcely (Le Tremblay). Název se už dnes nepoužívá, původní Tremblay se dělí na několik menších parcel. Eric Janin říká, že Tremblay koupil jeho dědeček v roce 1937 a že nejlepší učebnicí pro něj byly dědovy a otcovy sešity, kam si zapisovali všechny práce během každého ročníku, teploty a postupy sklepních prací…   Číst dál →

Po prvním úspěchu s Janinovým Chardonnay jsem byl napjatý, ale klídek, za mě je to úspěch ještě větší než s Argiles. Obecně je ve francouzských apelacích problém s orientací hlavně v tom, že vinaři běžně lahvují vína z nejlepších apelací jako základní, dokud ji samým nejsou dost dobrá, typicky kvůli mladým výsadbám (= malé koncentraci moštů). Degustace s Erikem Janinem v Romaneche-Thorins byla moje první v Beaujolais 2015 a dodnes si pamatuju na ohromení s prvním vzorkem: Jestli tohle je základní, regionální apelace, tak co mi chce ještě nalít v dalším kole??? Funguje to pořád, Janinové jsou o kolo napřed.   Číst dál →

Zopakuju report z první návštěvy Erika Janina v únoru 2015 jako připomínku nové beaujolaiské bedýnky. Ne že by nebyly žádné novinky, Stefan Erbes dnes přijel z moselského Ürzigu na dvě degustace, které máme v pondělí a v úterý. Kromě jiného mi přivezl i nádherný ryzlink 2016 z Ürziger Würzgarten, který ležel jedenáct měsíců na kvasničních kalech a čtyřicetiprocentní pálenku z hrušek, které mu rostou za sklepem. Na úvodní fotce kluci z Ürzigu u Karlova mostu, stihli jsme probrat Donalda Trumpa a jeho cla i malou sklizeň 2019. Zmiňovaný ryzlink je parádní, ale poznámky zmrzlého degustátora by byly nespolehlivé.
Číst dál →

Kostelík nad Fleurie (foto nahoře) přitahuje z dálky pozornost ze všech koutů Beaujolais víc než slavný Větrný Mlýn (foto dole), ale nikdy se mi nepovedlo ho dobře vyfotit. I kvůli tomu tam rád pojedu znova a v lepším počasí – i když to bude mít jednu nevýhodu, vinaři na mě nebudou mít tolik času jako teď v zimě. Ještě než se pustím do reportů z návštěv vinařství, měl bych dát obecnější úvod. Z degustací a hovorů s kamarády vím, že Beaujolais spojují s fenoménem Beajolais Nouveau, mladým vínem distribuovaným v listopadu jen na oslavu úspěšné sklizně, nic víc. Mnoho lidí si pak Beaujolais spojuje s Beaujolais Nouveau vyprodávaným v supermarketových akcích o dva roky později za padesátku – to je zločin zralý na popravčí četu a zároveň jev, který přispívá k ekonomické stagnaci regionu. Jak je to vlastně s Beaujolais? (opakuju text z února 2015. V souvislosti s aktuální beaujolaiskou bedýnkou se to může hodit. Vždycky mě překvapí, kolik lidí si plete klasické Beaujolais s profláknutým Beaujolais Nouveau.) Číst dál →