Opakování příspěvku z konce srpna 2015. První návštěva ve vinařství Kuentz-Bas jako reklama nových alsaských bedýnek.
Už jsem se v průběžných reportech zmiňoval o středeční návštěvě v Kuentz-Bas v alsaské vesničce Husseren-les-Chateaux. Leží na jihu alsaského regionu, u známějšího Eguisheimu, ale vysunutá nahoru do svahu Vogéz. Je to asi nejvýše položená vinařská obec v Alsasku, dnes mix základních poznámek a šťastných degustačních dojmů. Wish you were here… Číst dál
O Alsasku jsem v poslední době psal málo. Přesto začnu z jiného konce, od kurzu koruny. Když na konci roku 2013 Česká národní banka začala intervenovat proti kurzu koruny, netušil jsem, že to vydrží přes čtyři roky. Za tu dobu utratila devizové rezervy v objemu srovnatelném s ročním rozpočtem ČR jen proto, aby české domácnosti mohly platit dovozy o deset procent dráž (a nejspíš tak ČNB vydělala velké peníze několika velkým exportérům a investorům). Loni intervence skončily a v lednu ČNB vyhlásila nový cíl, EURO pod 25 Kč. To se mi líbí, ale znepokojuje mě, že tak podstatná věc může být hračkou v rukách několika neznámých lidí. Za EURO (a tedy za dovozy vína a vpodstatě všeho) dnes zaplatím asi o deset procent méně než v předchozích letech. Ale jen do chvíle, než se ČNB rozhodne znova zasáhnout proti kurzu koruny. Číst dál
Zase je horko, všechno se daří! Dnešní hlášení začnu bezpodstatnou zmínkou o tom, co mi udělalo radost. Miluju letní pomalé tempo, asi mám řecké nebo italské předky. Na konci června se na silnici k deset kilometrů vzdálenému písáku objevila uzavírka. Silničáři opravovali most a slibovali dokončení prací do konce srpna. Objížďka mi prodloužila cestu na devatenáct kilometrů a několikrát mě odradila od koupání. Až v úterý ráno objížďka zmizela. Napjatě jsem to projel a fakt, hotovo, průjezdné. Kvalita života se rázem zlepšila :-) To myslím úplně vážně, tyhle věci ovlivňují kvalitu života stejně nebo víc než výše příjmů a kurs EURO. Číst dál
Když jsem o Kleveneru psal před dvěma roky poprvé, trochu jsem si to zkomplikoval. Možná to souviselo s tím, že jsem měl z vína samotného rozporné dojmy a můj text byl špatně zaostřený a nešel moc k věci. Klevener neboli Savagnin rosé od Christiana Docka se mi líbil mnohem víc, než tehdejší Klevener od Stoefflera. Třeba za to trochu může i moje tehdejší snaha vypořádat se se záhadným původem odrůdy. Projev jsem tehdy popisoval jako něco mezi Pinotem Blanc a Tramínem neboli netypický, mdlý Gewürztraminer. Číst dál
Na alsaských Pinotech jsem začal ujíždět až mnohem později, ale Osmičku z Hunawihru jsem si objevil už při první dovolené v Alsasku v roce 2006. Tehdy jsem byl z tamních Pinotů rozčarovaný, ale Osmička byla vyjímka. Potom jsem se Alsasku věnoval jen při přejezdech do Burgundska a to na velké objevy nestačilo. Až v roce 2014 jsem si objevil mittelwihrského Scheideckera. Už tehdy jsem měl podezření, že se alsasští vinaři začali Pinotu Noir systematicky věnovat a že kvalita znatelně stoupá, alespoň podle mého srovnání s rokem 2006. O rok později jsem už navštívil víc prvoligových vinařství a myšlenky o růstu kvality Pinotů se mi potvrdily. Aktuální růst cen burgundského ročníku 2015 i další očekávaný růst ročníku 2016 nahrává tomu, abych se o alsaské Pinoty zajímal víc a víc. Burgundsko má skoro 700 let náskok, ale zdá se, že tamní Pinoty se brzo stanou prakticky nedostupnými.
V lednu mě honila mlsná na Sangiovese. Měl jsem smůlu, Vino Nobile z Gracciana jsem vyprodal ještě v prosinci. Moje plány do budoucna mě obracely k Burgundsku, tak jsem ze sklepa vytahoval poslední Pinoty. Po Bouthenetovi přišel na řadu alsaský Pinot z Hunawihru. Na mém seznamu oblíbenců vede už od roku 2006, kdy jsem byl v Alsasku poprvé (a zatím nejdelší dobu, celé dva týdny). Už jsem v Alsasku našel pár lepších Pinotů, ale byly mnohem dražší. Hunawihrský Pinot Noir je už skoro 11 let na prvním místě mého soukromého žebříčku nejoblíbenějších alsaských Pinotů. Číst dál
V pondělí jsme na návštěvě u kamaráda objevili v chladničce parádní Beaujolais. Janinovo Vignes du Tremblay 2013, Moulin-a-Vent AOC z prvních beaujolaiských bedýnek v únoru 2015. Kamarád ho (poměrně velkoryse) otevřel, nebyl jsem si jistý, jestli jsem ho vůbec měl pro sebe doma. Jeden z dovezených ročníků na mě nezbyl a ochutnával jsem ho jen s vinařem ve stodole. Číst dál
Minulý týden ve středu říkala první česká Master of Wine Lenka Sedláčková na degustaci, že její dovolené už několik let padaly na oltář studia, cestovala po vinařských regionech. To bych měl být Majstr už dávno, a moje děti taky, říkal jsem si :-) Na horní fotce moje tehdy desetiletá dcera sbírá břidlici mezi moselskými vinicemi Ürziger Würzgarten a Erdener Treppchen. Co naopak zanedbávám, to je teorie. Celé prázdniny přesunuju z postele na stůl a zpátky dvě knížky. Ta druhá, o výrobě vína, je pro mě stále jako Beethovenova Nedokončená. Zábavnější a čtivější je první, Mauroisovy Dějiny Francie. Číst dál
Dnes jen odpočinkově. Alsaská vína z Hunawihru přijela nečekaně brzo už v úterý. Nádo gruzíť, psal jsem v pátek spedici, v úterý dopoledne se nakládalo (gruzilo) a po osmé večer jsem vína vyložil. Všechno jsem už zabalil a rozeslal, pár malých rozvozů zůstalo na další dny. Hladké převzetí narušila jen nečekaná výměna ryzlinku z Rosackeru 2014 za ročník 2015. Patnáctka je typičtější, víc alsaská a mohutnější než čtrnáctka, ale ta se mi zdála zajímavější. Teď si protiřečím, v pondělí jsem tady nadával na ty, kdo vyžadují něco úplně netypického (suchý kabinet z Mosely), a sám bych teď radši netypický Rosacker. Ale Riesling Rosacker 2014 byl fakt památeční :-)
Tři krabice vzorků z alsaského vinařského družstva Cave de Hunawihr přivezla doručovací služba ve čtvrtek. Přes víkend to byl fofr, děkuju za pomoc několika víkendovým návštěvám! Když si po sobě čtu poznámky, které jsem vínům věnoval, vidím, že nejvíc jsem ošidil ryzlinky. Riesling Grand Cru Rosacker 2014 (z bonusové půlbedýnky) byl hlavním motivem celé akce. Ten chci přivézt už od listopadu, zamiloval jsem se do něj společně s barikovaným Pinotem Noir 8. Rosacker mám slíbený, snad to vyjde. Teď několik neupravovaných soukromých poznámek k ostatním ryzlinkům. Číst dál
Alsasko mě baví. Slušelo by se napsat o tom nějaký zásadní článek, ale už jsem jich tady pár napsal. Iniciační pro mě byly už dva týdny v červenci 2006, potom jsem už mohl psát celou sérii článků, které jen uváděly na pravou míru omyly předchozích zásadních článků :-) Zatím poslední uvádění bylo tady, oprava intuitivně sdíleného omylu o podstatě alsaské apelace. Lidské poznání se vyvíjí a pokud jde o Alsasko, poslední dvě cesty po místních vinařstvích v srpnu 2014 a 2015 byly hodně výživné. Výsledkem byly loňské bedýnky husserenského biodynamického vinařství Kuentz-Bas. V zásobě jsem měl hned několik významných vinařství, ale přesto jsem se pokorně vrátil k bedýnkám s Cave de Hunawihr, které jsem dělal už v květnu 2012. Hned vysvětlím proč. Číst dál
