O novém zaujetí alsaskými Pinoty jsem psal v letech 2014 a 2015, hlavně tady. Do alsaské bedýnky v srpnu 2014 jsem Scheideckerův barikovaný Pinot ještě nedal. Soukromě se mi moc líbil, ale asi jsem nechtěl mít bedýnku moc drahou – Laurent Scheidecker si je dobře vědomý, jaký poklad v Pinotu má, a nastavil cenu výš než u Muscatu z Grand Cru Froehn. Dnes už bych do bedýnky bezohledně zařadil oba Pinoty – ten základní chlastací i ušlechtilý barikovaný Rouge d’Alsace. Číst dál
Minulé úterý jsem byl v alsaském Mittelwihru u Laurenta Scheideckera. Už na jaře mi Laurent děkoval na Facebooku a e-mailu (a teď znova osobně) za to, že jsem mu poslal na návštěvu do vinařství autobus plný moravských vinařů a milovníků vína. Zřejmě to byla veselá degustace s dobrým koncem. Sám jsem se o tom dozvěděl od několika účastníků, ale až se zpožděním. Organizátor výpravy si před lety koupil alsaskou bedýnku, přečetl pár textů na blogu a sám si domluvil návštěvu vinařství. Následné poděkování mě zanechalo trochu zakyslého. Z reportů účastníků jsem vyrozuměl, že Scheidecker vyměnil sklepní technologii (takže jsem čekal i změny projevu vín), ale nikdo mi nepřivezl lahev nebo dvě jako vzorky na ochutnání. Ušetřilo by mi to sedm set kilometrů za volantem a noc v levným a blbým francouzským hotýlku :-) Číst dál
Dnešní zážitky rozdělím do dvou článků, protože mám fotky, které by se spolu marně tloukly. Ti, co mě sledují na Facebooku, to už viděli, ale to se nedá nic dělat :-) Třeba úvodní fotka je esence a pastva pro oči zasvěcených milovníků Alsaska. Ti poznají středověký opevněný kostel v obci Hunawihr, kolem něj se rozprostírá Grand Cru vinice Rosacker. Kašna v popředí pochází nejmíň ze čtrnáctého století. Jmenuje se Fontaine Sainte-Hune a podle ní pojmenovali Trimbachovi i ryzlink, který byl dlouho na první příčce nejdražších ryzlinků na světě. Alsasko v jediné fotce :-) Číst dál
Za mnou Koenigsbourg a panorama Vogéz aneb hurá, už jsem tady nebyl tři roky. Tento týden to nebude Co dům dal, ale Co čas přinese. V pondělí ráno jsem ještě byl s autem v servisu, v poledne ve směnárně pro pár EUR a pak tradá do Alsaska. Číst dál
Úvodní fotka je z května 2012, v hotelu v umbrijské Perugii. Proti mně sedí Giovanni Dubini z vinařství Palazzone a má neuvěřitelně dobré Orvieto Classico, ze tří vín je to to nalevo. Ani se mi to nechtělo věřit, řekl jsem si o druhý vzorek. Chvíli jsem si lámal hlavu, jestli má smysl dovézt do Čech italské víno z Orvieta. Orvieto Classico je směs pěti bílých odrůd (Procanico, Grechetto, Verdello, Drupeggio a Malvasia), s vyjímkou Malvasie u nás neznámých. Číst dál
Začnu tím, že jsem šťastně přežil a rozehnal třídenní chřipku. Po šesti nebo sedmi letech poprvé jsem koupil lahev tuzemáku s lodičkou, vařil grog a polykal prášky. Snažím se žít zdravě, ale chřipce se občas nevyhne ani piják vína :-) Po několika dnech jsem se vrátil k alsaským Kuentz-Bas. Počty lahví zredukoval pondělní spam bedýnkářům s nabídkou zbytků. Od některých vrcholně zajímavých vín nakonec nezbyl ani recenzní výtisk pro mě, ale co už nadělám. Naštěstí mi zbyl Sylvaner 2013 a dnes si ho šťastně a bez výhrad pochválím.
Na dnešní příspěvek jsem ukradl krásnou fotku z webu vinařství (dá se zvětšit!). Zobrazuje příjezd do Husserenu a siluetu jednoho ze tří hradů na hřebeni Vogéz, podle kterých (tří hradů, ne podle Vogéz) pojmenovalo vinařství svoji nejvyšší řadu biodynamických vín. Auxerrois byla pro mě dlouho záhadná odrůda, ostatně se samostatně vyskytuje snad ještě zřídkavěji než další alsaská hádanka Klevener de Heiligenstein. Na Auxerrois jsem se vyptával bývalého šéfa Kuentz-Bas Samuela Tottoliho, jeho odpověď podstatně inspirovala úvodní shrnutí alsaských apelací tady. Číst dál
(Na úvodní fotce ukradené z webu je vstup do vinařství Kuentz-Bas.) Objednával jsem ročník 2016 a v potvrzení objednávky byl ročník 2014. U každé jiné odrůdy bych se nebál, ale u muškátu jsem váhal. Aromatické odrůdy (někdy) vyzrávají v lahvi rychle a zrovna u muškátu jsem si nebyl jistý. Nakonec jsem výměnu nežádal, ale doma jsem víno otvíral s jistým napětím. Dopadlo to dobře. S prvním ochutnáním jsem si vzpomněl na pořekadlo starých jazzmanů. Když měli ohodnotit vynikající výkon konkurenta, říkali přezíravě: To se mu to hraje, když to umí! Číst dál
Začínám orientační běh aktuální alsaskou bedýnkou základním vínem. KB de Kuentz-Bas je maskovaný Edelzwicker, alsaská směs bílých odrůd. Jenže Edelzwicker má špatné jméno jako synonymum druhořadé kvality. Stručně řečemo, v Edelzwickeru skončí hrozny, které vinař nepoužije na odrůdová vína. V praxi tedy většinou hůř vyzrálé hrozny nebo úroda z mladých vinic. Vinařství Kuentz-Bas to obchází, na ceníku žádný Edelzwicker nemá. Ale má tam bílou směsku s názvem KB de Kuentz-Bas. Jen tomu neříkejte Edelzwicker :-) Číst dál
Moje nezletilá dcera před časem poznamenala, že když přivezou víno, je tatínek veselý. Nemyslela tím večerní ochutnávání nových vín, ale celkovou úlevu a pocit úspěchu, spojený s každým novým dovozem. Úleva se odvíjí od toho, jaké bylo jednání o nákupu a hlavně jak složitá byla doprava vína. Teď v zimě to přerůstá v malé soukromé jaro, umocněné slunečnými dny. Ve středu jsem se úplně vznášel. Takže k věci, přijela vína z alsaského vinařství Kuentz-Bas. Hned jsem začal zásilku porcovat a první bedýnky odvezl do Uloženky. Další budou následovat. Číst dál
Měl bych psát o Alsasku a dělat reklamu novým alsaským inflačním bedýnkám, ale není kde brát. Největší reklama pro husserenské biodynamiky Kuentz-Bas není (konečně!) hvězdička v ročence Revue du Vin de France, ale fakt, že z předchozího dovozu nemám ani lahev. K tomu jednu vzpomínku. V roce 2015 mě magicky uhrančivě přitahovaly dva Pinoty Gris z Kuentz Bas. Mám šedou rád sladkou, ale tyhle byly suché a důrazně minerální. Asi týden po rozvozu bedýnek mi zavolal jeden z pravidelných účastníků: Ty Skleničko, nemáš navíc nějaké Pinoty Gris? ptal se. Mám dvanáct lahví, řekl jsem hrdě. Tak já bych si je vzal všechny, jestli to jde. Řekl, a bylo po Pinotech i po hrdosti. Tak se prosimvás hlaste a přihlašujte. Snad mi tentokrát něco zbyde :-) Číst dál
Dnes jen opakování blogu z konce srpna 2015. Krátká cesta do Alsaska, návštěvy několika vinařství. Horké léto a chladná vína :-) Na úvodní fotce cíl, odtud byly o dva měsíce později alsaské bedýnky. Číst dál
