Dnes výjimečně nebudu otravovat s Itálií a nebudu nikoho přesvědčovat, že všechno italské je lepší než cokoli neitalské. S dovolením si zanadávám na domácí poměry a popíšu, kde nechal tesař díru. Tak pojďme na to.  

Prvního května jsme oslavovali dvacáté výročí vstupu do EU. Kdyby někoho napadlo zamyslet se nad tím, co se tehdy nepovedlo vyřešit a ještě po dvaceti letech nás to bude strašit, tak je to Celní správa. Se vstupem do Evropské unie museli celníci opustit všechny ty domky na hranicích, kde prohlíželi náklaďáky, i budky u silnice, kde se ptali řidičů osobáků, jestli si vezou nějaké cigarety a alkohol. Už jste na to zapomněli? Tisíce celníků tehdy přišly o smysl existence (v úředním smyslu, samozřejmě). Propuštění tisíců členů ozbrojeného sboru by bylo politicky příliš odvážné (= neprůchodné) řešení, takže stát nepropustil nikoho. Jako smysl existence jim nabídl spotřební daně. Smyslem existence celníků je kontrolovat spotřební daně, včetně spotřební daně z tichých vín. Ta je aktivní a funkční, jen má nulovou výši. To není paradox, to je jen dvacet let trvající rébus. Imho je účelem repetivních kampaní za zavedení nenulové SPD pouze ospravedlnění toho, že stát v dobách deficitu platí tisícovky celníků, aby kontrolovali výběr nulové spotřební daně.

Disclaimer: píšu to proto, že jsem v tom namočený. Jsem jedním z top 10 nejmenších dovozců vína a každý den, každý měsíc a každý rok musím zdeúředně prokazovat Celní správě, že jsem dostatečně způsobilý k tomu, abych dovážel a prodával tichá vína (s nulovou spotřební daní, rozumí se). Dnes ráno jsem dostal do datové schránky „Rozhodnutí o zahájení řízení o změně povolení pro opakované přijímání vybraných výrobků … z moci úřední.“ Celní správa chce upřesnit (= zpřísnit) podmínky. Ze zákona jsem povinen každoročně prokazovat bezdlužnost vůči všem zdravotním pojišťovnám a Správě sociálního zabezpečení za daňový subjekt (firmu) i všechny statutární zástupce (naštěstí v tom jsem sám, nemám další společníky).

Letos to pěkně vygradovalo, když Celní správa žádala, abych výslovně prokázal bezdlužnost jako fyzická osoba (rodné číslo) i jako fyzická osoba podnikající (už několik let nepodnikající, ale budiž). Správa sociálního zabezpečení na to má jednu formulaci, protože tvrdí, že je povinná při dotazu na rodné číslo prověřit i bezdlužnost podnikatelskou, a její odpověď tedy zahrnuje obojí potvrzení. Já jako bezduchý subjekt úředního řízení jen přeposílám z datové schránky jejich odpovědi. V tomto konkrétním případě jsem žádal o potvrzení o bezdlužnosti třikrát, bylo kolem toho několik telefonátů, ale celníci nakonec nedostali to, co žádali. Místo toho paní XY z OSSZ zatelefonovala nadporučici AB z Celní správy a hrubě jí vynadala, že OSSZ je úřad s vlastními pravidly a nikdo jim nemůže předepisovat, jak mají naformulovat potvrzení o bezdlužnosti, údajně tam padlo i něco o tom, že nemají šikanovat důchodce, který má u OSSZ všechno dávno zaplacené a žádné dluhy už nemůže nasekat, i kdyby chtěl.

Až sem dobrý. Dnes mi přišlo výše zmíněné Rozhodnutí o zahájení řízení… které řeší jen to, že povinnost doložit obě bezdlužnosti fyzické osoby taxativně přenáší na mě. Ehm, já jim samozřejmě napíšu návrh, aby Celní správa prohloubila družbu s bratrskou Správou sociálního zabezpečení a vyžádala si potvrzení s mým souhlasem napřímo, ale z výše popsaného je zřejmé, že logika neplatí a celníci to zamítnou. Protože celníci poroučí mně, ale ne Správě sociálního zabezpečení, které zase nevelím já. A to všechno jen proto, že pár politiků v roce 2004 nemělo odvahu propustit tisícovku členů ozbrojeného sboru, žádní voliči jim to nepřipomínali, a už dvacet let se to vleče. Kdybyste jim chtěli zbaštit dokola opakované kecy o spotřební dani z tichých vín, tak žádný problém. Můžete si už teď připočítat stovku k ceně každé lahve a zaplatit víc. Nikdo nic nepozná :-)

Ve skutečnosti jsem chtěl přidat degustační poznámky jednoho vlašáku, ale cítím, že by mu to neprospělo. Tak jen doporučuju, aby se každý veleduch, který chce napsat něco o nespravedlnosti nulové SPD z tichých vín nebo (jako včera Martin Čaban na Seznamu) dovozovat, že dvakrát zdaněný nákup tichého vína je ve skutečnosti státní dotace, se raději hluboce zamyslel a místo plkání na Seznamu zašel do posilovny, zaběhl si maraton nebo rovnou v Bille koupil lahev vína a dal pokladní stovku jako spropitné. A to jen kupuju a prodávám lahve, semtam o tom něco napíšu. Vůbec nedomýšlím, jak tuhle praxi vidí lidé, kteří pěstují a sklízejí hrozny a připravují z nich víno.