Středeční večírek u vína ve Skleničkové Lhotě jsme domluvili rychle. Zatímco jsem si lámal hlavu s tím, jaké víno mám večer otevřít, návštěva přinesla dvě červené z Toskánska. Přidal jsem k nim jedno Brunello a pár už dříve otevřených kabernetů.

Hovor se rozlíval do šířky jako rozvodněné Labe v červnu, zavzpomínali jsme na cesty za vínem i na to, že italština se po padesátce už blbě učí. Když na to druhý den myslím, vzpomenu si na klasickou píseň našeho mládí o kombajnérech: „nadávali na počasí / nadávali na vedení / a na to, že jim řídnou vlasy…“ Tak pojďme raději na vína:

Palistorti di Valgiano 2009 DOC, Colline Lucchesi

Předně to bylo moje první setkání s denominací (apelací) Colline Lucchesi. Nechci spekulovat, jestli je to malá apelace nebo velká, v Toskánsku jsem strávil už několik dovolených, ale o Colline Lucchesi jsem nikdy neslyšel. Etiketa byla už trochu ušmudlaná a natržená z vlhkého sklepa, první dojem rozporný: krajně střídmá etiketa s několika řezy Helvetiky a prapodivnou volbou barev. Na té by se dalo demonstrovat, jak se to nemá dělat. Kombinace příšerné grafiky a sklepní patiny byla lascivně přitažlivá jako první setkání s anglickým erotickým románem z osmnáctého století. Očekávání se naplnilo, víno by bylo dobré i naslepo, bez těch dehonestujících poznámek, omlouvám se.

Tenuta di Valgiano má i netradičně graficky ztvárněný web. Kromě toho hospodaří organicky (od letošního roku biodynamicky, s certifikátem Demeter) na 16 hektarech kamenitých, písčitých a hlinitých vinic. Co samotné víno?Temně červená barva s fialovým odleskem, nefiltrované. Zpočátku zaprděná vůně typická pro Sangiovese, po vymíchání ovocná a kořenitá vůně připomínající dobré Chianti. 70% Sangiovese, zbytek Merlot a Syrah. V chuti třešňově a višňově ovocné, trochu dosladka (spíš alkoholem než cukrem), ohnivé, kořenité, s pěknou kyselinou, živé a pěkné. Druhý den mnohem vyrovnanější a klidnější, ale stále si drží vysokou třídu. Koncentrované, typicky středomořské a italské. Charakterní a výrazné, nejen tou protichůdně vytvořenou etiketou. Druhý den bych dal 90 bodů, ale myslím si, že brzy po otevření bylo lepší. Cenu neznám, ale zajímala by mě :o)

 Poggiasssai 2006, IGT Toscana, Poggio Bonelli

Umíte si představit, že by některá z českých komerčních bank koupila vinařství a nechala ho vyrábět prestižní a typická vína (ať už by to v domácích podmínkách znamenalo cokoli)? Že by ta vína byla běžně dostupná a soutěžila volně o uznání s jinými výrobci? Poggio Bonnelli vlastní realitní podnik, patřící skupině Monte dei Paschi di Siena, bance, která financuje většinu toskánských zemědělských podniků (myslím, že skoro všechny dovozy toskánských vín do Komunitních Bedýnek jsem platil do téhle banky:). Poggio Bonelli má kořeny ve středověku, později, v druhé polovině 16. století, ho vlastnila rodina Piccolomini. Leží v Castelnuovo Berardegna, uprostřed oblasti Chianti Classico a má dnes přes 800 hektarů, desetinu z toho tvoří vinice.

Klasická italská ambaláž, bez překvapení a bez kontroverze. Deklarované jako IGT, ale smíchané jako moderní verze Chianti, 85% Sangiovese a zbytek Cabernet Sauvignon. Temně rudá barva, neprůhledná jako italské kafe, ve vůni taky odpovídá první charakteristice moderní verze Chianti, třešňové aroma odrůdy překrývá vanilka a vliv barikových sudů. První večer jsem si poznamenal „nazrálou vůni středomořských květin včetně rustikálních tónů, v chuti už zakulacené, vyzrálé, dokonale pitelné. Charakteristikou chuti jakoby přiznávalo Cabernet Sauvignon, jemné koření a jemné třísloviny v závěru.“ Druhý den už je zase klidnější, divočejší aromata odvanula, kabernetové chutě se zjednodušily směrem k černému rybízu, paprice a tabáku. První den bylo asi lepší, bavilo mě vyzrálostí, protože málokdy otvírám vína tak dobře uleželá. Druhý den bych už dal přednost prvnímu Palistorti, kterému výraznější kyselina propůjčuje lehkost.

Casa Cerri 2003, Brunello di MontalcinoTrochu záhadné víno. Pochází z Fattorie Il Palagio, odloupnuté z impéria Gianni Zonina, ale přestože jsem z Fattorie přivezl pár vín, o Casa Cerri jsem nic nezjistil.

14,5% alkoholu, rudofialová barva, nefiltrované. Komplexní a silná fialkovo-ovocná vůně s kořením, jehličím a bakelitem, v chuti krotká kyselina, suché, koncentrované, ohnivě kořenité, olejovitě husté. Poplatné horkému roku, ale stále v dobré formě. Štiplavě kořenitá dochuť, výrazně dlouhá. Koncentrovaností a profilem jasné Brunello, pěkně vyzrálé v lahvi, ale ve srovnání se špičkovými Brunelly spíš průměrné. Teď v zimě se mi po středomořsky kořenitých, prosluněných vinech stejská…

Připomínám nabídku zlevněných vstupenek na Galadegustaci soutěže Prague Wine Trophy 27. ledna 2014 v hotelu Crowne Plaza. Je určená pouze pro účastníky Komunitních Bedýnek (ale pokud jste se nezúčastnili, tak jsem ještě jednu vánoční ryzlinkovou bedýnku objevil ve sklepě:o). Článek je tady.