V úterý jsem zavolal Stefanu Grandimu, bývalému dodavateli Vernaccie di San Gimignano, a ve středu jsem se za ním rozjel. Vzal jsem s sebou jako dárek lahev Pouilly-Fumé, snad to bylo z vín, které mám doma, nejblíž tomu, co Stefano jako vinař dělal. Před dvěma roky prodal vinice a odešel do důchodu. Nic jsem od toho nečekal, byla to jen zdvořilostní návštěva. Stefano se ke mně vždycky choval vstřícně. Z pohledu exportéra jsem byl maličký zákazník, ale naše malé obchody vždy probíhaly velmi přátelsky.  

Před dvěma lety mi neprozradil, komu vinice prodal. Nenaléhal jsem, ale při návštěvě to hned řekl. Vinice teď má Renato Spanu čili vinařství La Lastra, pronajal si i sklepy a Vernaccii z místní vinice připravuje rovnou na místě. Stefano vytáhl mobil a zavolal mu, že je s bývalým zákazníkem a jestli mu může dát ochutnat novou Vernaccii La Lastra. Za chvíli odešel do sklepa a vrátil se se dvěma lahvemi. Doporučil mi ještě další tři vinaře. Můj pocit porozumění s ním prohloubilo, že dva z nich už znám.

Malá odbočka: po degustaci se Stefanem jsem se vypravil do města. Asi byste nečekali prázdné San Gimignano. Bez turistů to prostě není ono. Obě zmrzlinářství na Piazza della Cisterna jsou otevřená, ale bez front. Trofejní trička s motivy Toskánska a Sangi zlevnila. Na prvním parkovišti v Sangi bylo v poledne 300 volných míst. Je to příjemnější, než obvyklé davy turistů, ale nemůže to tak vydržet. Některé obchody pro turisty na příjezdových silnicích v okolí to zabalily a jestli se turisti nevrátí, zabalí to i restaurace a obchody v Sangi.

Vernaccia di San Gimignano 2020 DOCG, La Lastra
Decentní etiketa, ve skleničce plnější slámově žlutá barva. Na nose žluté ovoce, citrusy a květiny, odrůdová klasika. V chuti slušná kyselina, středně plné (na odrůdu slušně vysoká koncentrace), žluté ovoce a citrusy, olivový olej, lehký kořenitý tón a v závěru mandle. 12,5% alkoholu. Je to hodně klasický odrůdový projev, tradičnější, než ze stejné vinice dělal Stefano. Canneta měla Vernacciu živější, až to svádělo k myšlenkám o přídavku Sauvignonu. Lastra je tradičnější, ale zároveň moderní díky vyšší koncentrací a harmonii už mladého vína. Samozřejmě má bio certifikaci – tu měl už Grandi, a víno se vyrábí ve stejné vinici i ve sklepě.

Vernaccia di San Gimignano Riserva 2019 DOCG, La Lastra
Slámově žlutá barva s červeným odstínem, na nose mandle a květiny. V chuti plnější, s výbornou kyselinou a mladě barikovým projevem. Naštěstí je bariku málo a v chuti se moc neprosazuje, s 13% alkoholu je to mix tradice a elegance: hodně odrůdy a málo sudu. Vyšší koncentrace, olejovitá textura (i smáčivost), mineralita a mandlový závěr.

Samozřejmě je zábavné vzpomínat, jak obě vína ze stejných vinic (a v důsledku i ve stejném sklepě) dělal Grandi (Podere Canneta) a jak Spanu (La Lastra). Canneta měla vína hodně diferencovaná, Vernaccia bývala hodně svěží a energická, Riserva (La Luna e Le Torri) byla hodně ovlivněná sudem. La Lastra je má víc podobná, barik je střídmější, dodává eleganci, ale sám se neprosazuje. Přitom (alespoň za mě) má La Lastra obě vína tradičnější, bližší zavedenému vnímání odrůdy. Ještě jsem se s Renatem Spanu ještě nesetkal, ale tahle vína by byla dobrá náhrada za Vernaccie od Stefana Grandi.