Vlastní zápisky na blogu ukazují, že jsou to už čtyři roky. Navnadily mě tehdy cizojazyčné blogy, na které dám, a v únoru 2017 jsem požádal o degustaci v morgonském vinařství. Skončilo to (jen) několika oslavnými zápisky, první z nich byl stručny: Viděl jsem budoucnost Beaujolais a jmenuje se Mee Godard. To je samozřejmě parafráze slavného titulku, kterým novinář Jon Landau „udělal“ Bruce Springsteena. Kromě exotické asijské vinařky mě ohromil rychlý postup od nuly do božoléské špičky.  

Mee Godard říkala, že se snaží dělat vína na dlouhou archivaci, dnes otevřená lahev potvrzuje, že se jí to daří. Bohužel zůstalo jen u jedné návštěvy a několika e-mailů. Kdybych ta vína mohl dovážet, považoval bych to za úspěch a určitě bych se tím vytahoval, ale proti jsou dvě věci. Vyšší ceny, což souvisí nejen s úspěchem, ale je to typický průvodní jev nových vinařství, která na začátku dráhy nakupují vinice (za strašné ceny) a potřebují co nejrychleji splácet investice. Vína Mee Godard jsou krásně harmonická a skutečně ušlechtilá, ale taky poměrně plná, koncentrovaná. A mě zároveň baví druhá tvář Beaujolais, lehká, málo tělnatá vína s nižším alkoholem, v principu vína na žízeň. Tak se to aspoň snažím střídat, ušlechtilé Beaujolais a to druhé, selské nebo sedlácké.

Morgon Grand Cras 2015, Mee Godard
V zápiscích z vinařství mám „světlejší rudou“ barvu, teď doma to vypadalo na černou černotu s fialovým odstínem. OK, ve skleničce je světlejší rudofilový okraj a fialová funguje jako poznávací znamení Beaujolais (společně s fialkama ve vůni), ale první dojem ze vzhledu je žulovej kvádr :-) Na nose potvrzuju fialky a hodně příjemnou směs červeného ovoce a zralosti, z menší sklenky (400 ml) vystupuje kokos, heřmánek, skořice, kořeněné a sudové tóny, které se ve velké sklenici neprosadily. V chuti vysoká koncentrace a bezvadná harmonie s trochu potlačenou kyselinou (kyselina nechybí, ale víno by uneslo víc). Červené ovoce, svěžest až do pocitu rozkousnutí zralé blumy, cassis a hodně zralý angrešt, a zároveň vyšší koncentrace, která ukazuje, že se víno může zlepšovat dalších nejmíň pět roků. Čistota a preciznost, jen podle některých projevů vůně bych spekuloval o tom, že část vína byla v sudech. S časem a provzdušněním se víno trochu zjednodušuje a dál harmonizuje, což je obojí velmi příjemné. 14,3% alkoholu. Moc pěkné. Jako bonus perspektiva toho, že to sice byl velký ročník 2015, ale zároveň teprve třetí sklizeň vinařky… a stále si myslím, že (s nezbytnou trochou štěstí) bude Mee Godard velkou hvězdou Beaujolais.