Začnu pravdou, kterou jste ani nechtěli slyšet :-) Na vlastní narozeníny jsem otvíral 2019 Escherndorfer Silvaner Ortswein čili kabinet od Horsta Sauera. Klidně se přiznám, že jsem v týdnu před tím zkoušel jinačejší kousky, Riservu z Gracciana nebo top ryzlinky z Mosely. Dokonce jsem koukal do chladničky na několik ročníků Erdenského Preláta (1993 – 7), ale nakonec jsem otvíral základní Sylván. Když si vytáhnu víno na zahradu, chci si číst nebo kecat s návštěvou, tak se nepokouším přebít všechno vínem. Hledám víno, které na sebe nestrhává pozornost, ale nechá nám prostor pro vlastní myšlenky. No dobře, tak pro vlastní život, abych nebyl nabubřelej.
Jo a ten 2019 Silvaner Ortswein je skvělej, i na narozky. Už trochu nazrává a nemá tu energii jako v červnu, ale drží svěžest a charakter. Kdo máte krabici nebo víc, doporučuju průběžně zkoušet a udělat si vlastní závěry. Za mě je teď ve vrcholný formě a doporučuju pít. Na archivaci 6+ let je spíš Silvaner Erste Lage.
Od dcery jsem si vypůjčil vánoční dárek, Opráski sčeskí historje f koztce. Myslel jsem, že to zhltnu za víkend, ale 460+ stránek je docela náročných. Někdy se nahlas chechtám a někdy si říkám, tohle bylo vedle. Někdy se s autorem nepotkáme, a někdy úplně strnu, že jsem vůbec nepochopil. Ale u některých stripů (jakože stránek) se chechtám nahlas, jako třeba Jak bojovali Obri Tániji. Berte to jako aktualitku:-)
První fotky sklizených hroznů ze San Gimignana přišly už o víkendu, v pondělí oznámilo BIVB začátek sklizně v Burgundsku (horní fotka je ukradená z oznámení). Nevím, jestli je to dobrá zpráva, ani nechci strašit. Zdá se to brzo, ale v roce 2015 mě překvapilo, že v Alsasku začali sbírat už posledního srpna a nakonec to byl velký ročník. Jaké je víno, to se ukáže až při degustaci, ale žádné neblahé komentáře o průběhu ročníku jsem zatím nezaznamenal.
Když se netřese země, tak aspoň hoří lesy. Úplně jiná situace je v Kalifornii, kde sklizeň hroznů ohrožují rozsáhlé lesní požáry. Vinaři plánují sklizeň a současně zjišťují, jestli nebudou muset evakuovat podniky. Jen v pátek shořela plocha 219.000 akrů, zhruba 88.000 hektarů, po týdnu požárů hlásí úřady pět obětí na životech. Jde (asi) vesměs o lesy, ale že požáry v blízkosti vinařství komplikují dozrávání hroznů právě v nejcitlivější době a že komplikují najímání a organizaci sběračů – brigádníků, to je jasné. Globální oteplování nemusí být největším problémem vinařů.
Na závěr velká gratulace! V neděli večer mě dostihla zpráva o Milanu Súkalovi alias Vinaři roku. Dvojitá gratulace! Vysvětlím: zrovna jsem otevřel Erbesův ryzlink 2017 Kranklei Spatlese, a byla to perfektní připomínka Súkalova botrytického ryzlinku 2008, který jsem měl ve třetích Komunitních bedýnkách někdy v roce 2009 (protože se mi moc líbil). Když s ním o pár měsíců později Súkalé vyhráli Krále vín, bylo to pro mě citlivých v začátcích blogu vítané potvrzení, že můj vkus a degustační schopnosti nejsou úplně nicotné. Potom jsem byl u Súkalů jen párkrát, naposledy jsme se potkali před dvěma roky v Karlíně a úplně mě sestřelili Pinotem Noir a červenou směskou nazvanou Pro přátele. Teď s nimi vyhráli Vinaře roku. Takže první gratulace patří Milanu Súkalovi za šampiona soutěže a druhá za to, že to všechno dokázal prakticky bez marketingu, jen díky vinům. Nic proti marketingu, o Súkalech bych si rád něco přečetl častěji než jednou za pět let:)