Některé věci se během let nemění. Tak třeba v escherndorfských vinařstvích dělají Silvanery (a další odrůdy) každým rokem stejné, suché a minerální. V Čechách a na Moravě podobnou jistotu nemáme (sláva vyjímkám!) a projev vín bývá rozmanitý. Za to v některých domácích vinařstvích máte jistotu, že při nákupu nedostanete nic ochutnat :-) Kupoval jsem jeden Sylván do dnešní veřejné degustace, tak jsem si tentokrát dokonce o ochutnávku řekl. Uslyšel jsem očekávané odmítnutí (to my tady u nás neděláme). Pro některé lidi je kapitalismu škoda, ale na blogu se budu věnovat jen těm druhým.

2017 Escherndorfer Silvaner trocken, Horst Sauer
Tak především má Horst Sauer nejlepší ambaláž a grafiku Kozích měchů, co jsem kdy viděl. Neviděl jsem ani zdaleka všechno z Franků, ale etikety vinařství a barevné sladění lahví jsou excelentní. Dokonce i světlejší barevnost etikety souhlasí s lehčím projevem kabinetního Sylvánu, prostě dokonalé sladění obalu a obsahu. Ve skleničce je světlá citronově žlutá barva, na nose zralejší citrusy, bez a svěžest. V chuti zralý citrusový projev (citrony i grepy), svěží, s pěknou, ale dobře zakomponovanou kyselinou (=netrčí z chuti jako u některých laciných Sylvánů). Celkově je chuť harmonická, kultivovaná, dost zralá, ale stále poměrně jednoduchá. Velkou předností je (typicky německá) čistota projevu. Závěrečná kořenitá tečka zůstává na patře docela dlouho. Pouhých 12% alkoholu (to se mi líbí!) Projev je striktně odrůdový, ale strohý, pevný, sošný. Rád bych věděl, jak se bude kabinet vyvíjet časem, ale to se mi snad nikdy nesplní. Víno je krásně pitelné a z malého listopadového nákupu na úterní Velkou sylvánskou degustaci určitě nic nepřežije Vánoce. 88 bodů ve stobodovce vypadá jako příliš vysoké hodnocení pro jednoduché a chlastací víno s poměrně nízkou cenou, ale za jednotu obsahu a formy, za pevnost projevu a pitelnost si to zaslouží.

Připomínám vánoční nabídku moselských ryzlinků! Podrobnosti jsou tady, přihláška tady.