Večer se Sylvánem mě pobavilo, když mi na staré nahrávce zpíval Bob Dylan:  I started out on Burgundy but soon hit the harder stuff… ale Dylan asi neměl na mysli Sylvánské? S prvním vínem z několika krabic přivezených pro připravovanou sylvánskou degustaci je brzo na superlativy, ale první dojem je ohromující, těšte se! O randersackerském Slunečním stolci jsem už psal tady v souvislosti s vínem bratrského vinařství Trockene Schmitts, takže jen zopakuju, že při překladu místních jmen je důležité a nutné respektovat slovesný rod. Proto vinici Sonnenstuhl nikdy nepřekládáme do češtiny v ženském rodě (svádí to!) ale vždycky v mužském: Sluneční stolec :-)  

Před nějakými sedmi generacemi se majetek rodiny Schmittů rozdělil a tím vznikla dvě nezávislá vinařství, Trockene Schmitts a Schmitt’s Kinder. Schmittovy děti mají 14 hektarů vinic v okolí Randersackeru, na vinicích Pfülben, Sonnenstuhl, Marsberg a Teufelskeller. Podloží je vesměs Muschelkalk, vápenec se zbytky ulit druhohorních mořských živočichů. Dnes mě to svádí srovnávat vína obou větví rodiny Schmittů, ale je s tím potíž: Sušší Schmittové zůstali u klasického německého přívlastkového systému (kabinety a pozdní sběry), ale  Schmittovic děti vstoupily do VDP. To svým členům zapovídá označovat vína přívlastky a podporuje „románský“ způsob klasifikace vinic. Dělá to zmatek, protože podvědomě koukám jinak na kabinet a Ortswein, jinak na Spätlese a na Erste Lage. Můžu si stokrát říkat, že ve skutečnosti jde o stejný postup a podobná vína, ale Erste Lage vypadá líp :-) Na spodní fotce výhled od vinařství na Marsberg, vpravo je Sonnenstuhl.

2017 Randersackerer Sonnenstuhl Silvaner trocken VDP Erste Lage, Schmitt’s Kinder
A teď ty superlativy! Plnější až výrazná citronově žlutá barva, na nose svěží a jemná citrusová vůně, trochu zelená, ale snadno zaměnitelná s mladým ryzlinkem. V chuti zase svěžest, perfektní citrusová kyselina, plnější první atak chuti v puse. Díky 13% alkoholu působí slušně plně, tedy pokud to bereme v rámci odrůdy (Sylvánské). Citrusy a zralé žluté ovoce, příjemně hladké a kulaté, úplně suché, trochu zelený projev a jen jemně kořenitý závěr. Po několika hodinách provdušnění se přihlásí lehká kamenitá mineralita v závěru chuti. Celkový dojem je perfektní čistota, vyváženost, harmonie. Za pana Skleničku 90 bodů / 100. Moje nadšení (včetně ceny!) krotí jen fakt, že jsem si z vinařství přivezl i Silvaner z Marsbergu, který jsem při degustaci ve vinařství měl za ještě lepší.

Připomínám blížící se termín pražské sylvánské degustace (podrobnosti jsou tady) a aktualizovanou nabídku vín z předchozích Komunitních bedýnek v záložce hlavního menu (nebo tady).