Podruhý to už není překvapení. Když jsem před rokem našel v Montagny u mistra čistých šardonek oxidativně postavený sekt, byl jsem u vytržení. Dodatečně jsem si ověřil, že podobně působil i na některé bedýnkáře, kteří se v oxidativních, autentických až naturálních vínech rochní jako hroši v bahně. Navíc to byl senzační ročník 2010 s kyselinou, která by unesla i zmiňovaného hrocha. S dalším ročníkem jsem byl opatrný a objednal jsem si jeden karton.

Harmonie 2011 Brut, Crémant de Bourgogne, Berthenet et Fils
Původní tiché víno z Chardonnay zrálo v barikovém sudě a poté strávilo 3 roky v lahvi. Ve skleničce je světlá citronově žlutá barva, vytrvalé drobné perlení. Ve vůni citrusy a jablka, zřetelně oxidativní, ale ne přehnaně (někteří alsasští biodynamici dokáží s primární aromatikou zatočit razantněji než Robert Mugabe s opozicí), díky kysličníku uhličitému působí svěže. V chuti jemné perlení, silnější kyselina a v rovnováze redukce a oxidace posunuté k oxidativnímu projevu. Citrusy a jablka, ale jablka se prosazují víc. Středně dlouhé až dlouhé, v dochuti drží původní chuť a nemění se. 12,5 % alkoholu. Bylo vyrobeno 3600 číslovaných lahví, tahle má číslo 1681.

S druhou skleničkou mám dojem, že víno je stále hodně mladé a že bych měl zbylé lahve schovat aspoň do Vánoc. Koncentrací a ovocným důrazem ukazuje velký potenciál, ale zatím to není taková radost (nebo takové překvapení) jako Harmonie 2010. Zatím má víc důrazu než jemnosti, a příští rok to rozhodne.

Pokračování ráno: po večerních dvou deci sekt v nedopité lahvi do rána dosáhl bezvadné harmonie mezi reduktivním a oxidativním projevem. Je hodně suchý, ale oxidativní tóny už vůbec netrčí a nepřevládají, s ovocnými chutěmi (citrusy, žluté ovoce a bylinky) je víno podstatně svěžejší než večer. Ano, tohle je harmonie!