O franckém vinařství rodiny Hofmann jsem na blog psal nadprůměrně často. Byl jsem tam dvakrát na návštěvě a podle sloganu Sklenička – víc než jen čtení o víně mi Jürgen Hofmann (na fotce druhý zleva) návštěvu oplatil. Letos v srpnu jsme společně udělali degustaci v pražské vinotéce Naturel. Z první návštěvy v září 2017 obratem vznikla bedýnka s šesti víny a přes moje původní obavy, že francký Silvaner a Schwarzriesling nebudou pro čtenáře přitažlivé, byl o bedýnku velký zájem.  

Mě soukromě nejvíc bavil právě kabinetní Silvaner 2016. Lehký, svěží, pitelný až chlastací, s drobným perlením a nízkým alkoholem. Na prvního máje jsem si z návštěvy odvezl celou sadu vzorků, ale kabinetní Silvaner 2017 mě maličko zklamal. Do textu se to dostalo jen několika opatrně formulovanými poznámkami (o kus plnější než předchozí ročník a tak :-) Až dodatečně jsem si uvědomil, že jsem v květnu měl čerstvě nalahvované víno a loňskou verzi jsem měl až na konci září. Tak jsem v půlce října otevřel druhou lahev. Ještě že tak :-)

2017 Silvaner kabinett Röttinger Feuerstein trocken, Weingut Hofmann
Bledá citronově žlutá barva, na nose krásně jemná květinová vůně s citrusy, omamnost sama. V chuti lehké, citrusově ovocné, jen maličko travnaté a spíš téměř vyzrálé, krásně jemné. Nic složitého, jen svěžest, lehkost a harmonie. V závěru kamenitě minerální stopa (ve skutečnosti je to křemen z vinice Röttinger Feuerstein čili křesací kamínek), květinová aromata jako by prostupovala i chutí. Z května si pamatuju hrubší a plnější projev, ale čas to odnesl a dnes je víno krásně jemné a lehké. Je to jako pusa od šestnáctileté holky, jestli si ve svých letech ještě můžu dovolit podobné přirovnání :-)

Vůbec netuším, jak tyhle lehké kabinety vyzrávají v čase. Před rokem jsem za deset dní vypil šest lahví a potom bedýnkáři rychle vykoupili zbytek. Jestli se mi podaří do konce roku Hofmanna přivézt, určitě si pro sebe ulakomím víc. Stejně si ale těžko představuju, že by tohle lehké chlastací víno bylo za dva roky ještě lepší než teď.