Nechci se přiznávat k ničemu, co už není dávno známé a co můžu klidně popřít a doufat, že mi to projde. Asi je jasné, že občasné pauzy na Skleničkově blogu jsou poplatné letním večerům na zahradě, podvečernímu čarování světel a stínů (poslední týdny úplný Toskánsko!!!) a starým známým vínům. Nemá smysl dávat na blog čtvrté degustační poznámky o toskánském Sangiovese z Gracciana nebo už pošesté dojmy z otevřené lahve Montepulciana Vigna del Coste od baronů Cornacchia. Je mi jasné, že nic menšího než top víno od pětihvězdičkového producenta z prvotřídního vinařského regionu vás čtenáře nevytrhne z letargie, tak jsem si našetřil 25 EURO a tady to máte.  

(Na úvodním obrásku je most ve Wehlenu, o kterém bude za chvilku zmínka, na druhém vinice u Graachu.) Ve skutečnosti je pro mě Sangiovese z Gracciana, Montepulciano od Barone Cornacchia a ryzlink od Erbese denní chleba, bystří zrak, prosvěcuje padající soumrak na zahradě a usmiřuje mě s životem. Už mívám problémy dočíst novou knížku, ale nadšeně čtu stále dokola ty staré. Podobně je to s víny, bývám častěji spokojený s těmi už vyzkoušenými. Ale jsou vyjímky, velká jména vinařského světa. Kdyby mi večer někdo přinesl láhev DRC a venku pršelo, určitě bych ho nevyhnal do deště. Ze čtyř moselských pětihvězdičkových vinařství u mě vede wehlenský Joh. Jos. Prüm (web). Měl jsem jejich vína ve skleničce jen párkrát, ale pokaždé to byl vyjímečný zážitek. Technicky je to vinařství z Wehlenu s dvaceti hektary vinic (Wehlen, Graach, Bernkastel a Zeltingen) a průměrnou roční výrobou asi 180 tisíc lahví. Při srpnovém výletu jsem v Bernkastelu ulovil jeho 2017 Graacher Himmelreich Kabinett.

Klasická ambaláž s rytinou wehlenského železného mostu a slunečních hodin a celokorek. Ve skleničce je světlá citronově žlutá barva s výrazným perlením na stěnách. Ve vůni zralé citrusy, lípa a při soustředění i zralá kořenitá aromata. Celkově to dělá dojem hodně zralých hroznů a s devíti procenty alkoholu jsem očekával vyšší zbytkový cukr. Cukr tam určitě je (neztratil se přeci), ale první dojem je pocitově skoro suchý. Pěkná kyselina, zralé citrusy, jablíčko a hodně břidlicově minerálních tónů, spojené chutě, ohlazené a celkově harmonický projev. Podle ovocného projevu stále tipuju hodně zralé hrozny bez botrytis, ale zbytkový cukr je dokonale zakomponovaný a vyvážený kyselinou a slaně minerálním závěrem. Lehké, skvěle pitelné. Už to ani není mladistvě svěží, ale ohlazené a lehce nazrálé víno, a jako příklad břidlicově minerálního ryzlinku je to dokonalé. Zřejmě jsem Graach a jeho ryzlinky podcenil. (Cena s kvalitou nijak nesouvisí, ale za 25 EURO je to dobrá koupě.)