Snad jste si všimli, že se vyhýbám obligátním lahvím na úvodní fotce a kde to je možné, použiju nějakou jinou fotku (někdy to nejde). Nechci psát wine-blog jako seznam vypitých lahví vizuálně reprezentovaný fotkami etiket. Tentokrát jsem kvůli tomu zajel osmdesát kilometrů do Massy Marittimy.
Nebyla to zas tak velká oběť, protože se tam chystám už skoro dvacet let. Ve skutečnosti mě stále překvapovalo, že jsem tam ještě nikdy nebyl. Strávil jsem v Toskánsku už asi devět měsíců a Duomo, chrám na náměstí (úvodní fotka), najdete v každém druhém toskánském fotokalendáři. Teď jsme měli celý týden zataženo, jen občas se odpoledne na pár hodin vyčasilo, a když předpověď ukázala, že v pátek bude ještě hezky, zajel jsem tam. Aspoň jsem si znova ověřil, že toskánská Maremma je krásná krajina.
Odedávna jsem měl Maremmu za nejmíň vyhraněný a vlastně nejnudnější toskánský region. Místní města a městečka nedosahují proslulosti Florencie, Sieny nebo Pisy a totéž platí o vinařstvích: nevzpomínám si na žádné, která by se prodrala mezi nejslavnější. Ale když mě občas nutnost přinutí projet Maremmou, moc se mi tam líbí a vypadá to jako příjemné a pohodlné místo k životu. Včetně těch podceňovaných vín, protože kdo by chtěl žít v kraji, kde víno stojí 30 EURO (jako v Chianti Classico) nebo 60 EURO (Montalcino). A všude vidíte červenou půdu na vinicích, tedy s kysličníky kovů, což je pro víno slibné.
Tradičně si zažbrblám na podmínky: Duomo je obrovský chrám, postavený na malém náměstí, takže se nedá dobře vyfotit malým turistickým kompaktem nebo mobilem :-) fakt nechápu, jak to fotili ve středověku! Všechna italská města nastavují panoráma jižnímu nebo západnímu slunci, ale soudě podle pátečního večera na průčelí Duoma slunce nikdy nesvítí! Zkusil jsem vyfotit pár staveb, na které zrovna svítilo slunce, ale bylo to všechno stísněné, včetně biskupského semináře a kostela, založeného údajně svatým Františkem (horní fotka).
Na náměstí hned vedlo Duoma má prodejnu vinařství Le Sedici. Samotné vinařství dokonce sídlí ve staré Masse na dohled od slavného náměstí. Je to mladý podnik s vinicemi vysazenými v letech 1980 až 2003. Pěstují především Sangiovese (tři klony, aby měli pestřejší složení vína) a Cabernet Sauvignon, který vyžadují apelační pravidla Monteregio DOC di Massa Marittima. Roční produkce je malá, asi 12 tisíc lahví. Nejvyšším vínem je Grosso Massano IGT, čisté Sangiovese, školené v barikových sudech. Ochutnal jsem ročník 2015 s pěkně zralým ovocem, ale na večerní pití jsem nechtěl barik a koupil jsem levnější Monteregio.
Monteregio Rosso DOC di Massa Marittima 2016, Le Sedice
Ramenatá bordeauxská lahev, celokorek, málo výrazná etiketa. 90% Sangiovese a 10% Cabernetu Sauvignon, kvasí v nerezu, vyzrává ve velkém sudu. Ve skleničce je hodně temná rubínově červená s hnědým meniskem. Na nose středně intenzivní, hlavně Sangiovese s typickým piniovým lesem, lesními plody a třešněmi, a trochu zemitý projev. V chuti dobře sladěné, s pěkným ovocem (peckoviny a trochu lesní plody) a měkkými taniny. 14% alkoholu. Celé je to pěkně vyrovnané a dobře pitelné, víno má starosvětský až vesnický projev a mě ta nemodernost v tomto případě baví. Taniny jsou jemné a přátelské, ale nedokážu odhadnout, jak dlouho bude trvat, než se úplně rozpustí. Za mě by to mohlo být jednou ještě lepší bez taninů, ale je to úplně OK už teď. 12 EUR v podnikové vinotéce v Masse.