Berte to jako čistě teoretickou poznámku k zamyšlení, bez jakýchkoli praktických důsledků, ale suchý únor jsem vždycky považoval za špatný počin. Nechci zabřednout do nudných argumentů, ale objevil jsem a s velkou rozkoší přečetl starý článek z Financial Times (odkud je ukradená i úvodní fotka). Autorem je Robin Dunbar, vyšel 10. srpna 2018 a přeložil jsem pro vás (neuměle) začátek: Proč lidé pijí alkohol? Když čekáte za horkého letního večera u barpultu, je odpověď jednoduchá: pití je radost a úleva. Když pracujete ve zdravotnictví a čtete poslední zprávy o tom, jak alkohol ničí společnost, může vás odpověď frustrovat. Proč by někdo popíjel, když je to tak škodlivé?  

Díky některým novým výzkumům se evolučním psychologům ukazuje odpověď v novém a fascinujícím světle. Je to zároveň jednoduché i komplexní. Je to takhle.

Jako všechny opice a lidoopové, i lidé jsou intenzivně společenští. Máme naléhavou potřebu pokecat si spolu a uvědomujeme si, že alkohol tomu pomáhá. Kamarádství nás chrání před vnějšími hrozbami i vlastními stresy, a to bylo klíčové pro náš evoluční úspěch.

Že to je práce evolučních biologů prozrazují následující odstavce spojující benefity konzumace alkoholu s predikcí přežití infarktu na základě počtu přátelských vazeb pacienta. Ještě že evoluční biologové nemají předsudky proti alkoholu a nenechají se ovlivnit nevědeckými zprávami, které alkohol bez vážných důvodů odsuzují! Osamělost je velká zdravotní hrozba západního světa a Británie dokonce má ministerstvo, které ji řeší. Řešení je samozřejmě veliká výzva a povzbudit lidi, aby vyrazili ven a společensky sdíleli pár piv nebo lahev vína v místní hospodě, je dobrý začátek.

Jestli vás to zajímá, celé je to tady, a k úvodní poznámce o suchém únoru jen dodám, že z pohledu evoluční biologie jsme (zřejmě) všichni potomci těch, kteří suchý únor nedrželi :-) A nakonec jeden suchý, věcný popis vína pro ty, kterým jsou moje úvahy o světě, únoru a evoluci ukradené.

Selvabianca 2021 Vernaccia di San Gimignano DOCG, Colombaio di Santa Chiara
Ha, název vína je tak dlouhý, že se nejspíš nevejde na displeje vašich mobilních telefonů! Vernaccia di SG je odrůda a Colombaio di Santa Chiara je název vinařství. V překladu je to Holubník Svaté Kláry, kde Klára byla abatyše v Assissi, která kromě jeptišek (existence ženských mnišských řádů je prý další vyjímkou z pravidla o Boží vševědoucnosti) chovala i holuby, se kterými si povídal svatý František, biskup z Assissi. Zatím dobrý?

Novou Selvabiancu jsem na jaře pomluvil s tím, že chutná příliš jako přezrálý Sauvignon. Teď v lednu v Čechách jsem mnohem smířlivější (nebo je víno mnohem kultivovanější?). Podobnost se Sauvignonem ano, ale napsat „přezrálý“ by už byla pomluva! Ročník 2021 byl v San Gimignanu těžký a problematický, s horkem a bez deště, a Sauvignon se běžně přidává až do povolených patnácti procent, ale teď v lednu se víno parádně drží a působí energicky, pevně, strukturovaně.

Ve skleničce je plnější zlatavě žlutá barva, dokonale čirá. Na nose úvodem až zelené tóny, postupně žluté ovoce až do meruněk a broskví (žádná oxidace) a luční květiny. V chuti středně plné (na tradiční Vernaccii spíš plnější), s dokonalou kyselinou, citrusy, málo zralé žluté ovoce, dobrá délka. Díky kyselině je víno bezvadně pitelné a lákavé, zároveň je projevem komplexní, seriózní, má strukturu a pevnou stavbu. 13,5% alkoholu. Možná má o chlup víc Sauvignonu a míň mandlí, než bych od Vernaccie chtěl, ale i tak je to mnohem lepší, než byste u Vernaccie v lednu čekali.