Určitě bych neměl koukat, kde co lítá a měl propagovat aktuální toskánské bedýnky ze San Gimignana. Jenže moje zásoby italských vín vyschly, zbyly mi jen vzpomínky a těmi se jeden nezasytí. Ve čtvrtek jsem (konečně!) koupil v Praze Salsicciu za rozumnou cenu, ale neměl jsem k ní italské červené (k italským jídlům prostě sebelepší cizí vína nefungují.) Proto dovoz Vernaccie a toskánského Merlotu, v pátek je uzávěrka přihlášek. Tak se na to tady koukněte a já dnes zpracuju zápisky z několika degustací. Francký Bacchus a dva moselské ryzlinky z Braunebergu.
2017er Bacchus, Weingut Hofmann, Franky
Jakostka z odrůdy, která v Německu získává popularitu. Dostal jsem darem při degustaci s vinařem, zřejmě jako důrazné upozornění. Burgundská lahev, jednoduchá etiketa, šroubovací uzávěr. Podle etikety jakostka s 11% alkoholu. Ve skleničce bledá jiskrná citronově žlutá barva s drobným perlením. Na nose příjemně ovocité (žluté ovoce, meruňky, broskve, jablka), v puse slušná kyselina, skoro suché s maličkým zbytkovým cukrem, hodně zralý až přezrálý ovocný projev. Je to příjemně čisté, primárně ovocné, jednoduché a krátké. Pro sebe si představuju trochu složitější a rafinovanější vína, ale jako jednoduché pití s kamarády na zahradě obstojí.
Ryzlink – chameleon
O návštěvě vinařství Steinmetz v Braunebergu jsem psal tady. Moselský Riesling s 10% alkoholu a parádně skrytým, nenápadným zbytkovým cukrem. Nejspíš ho maskuje vyšší kyselina, takže víno podle teploty podávání a podle jídla podávaného k němu působí buď suše nebo polosuše až polosladce.
Tenhle ryzlink bude oříšek na hodnocení. Otvíral jsem ho málo vychlazený, vystupovala (pro vinaře typická) kvasniční aromata a jejich hrubost, ostrá kyselina. Ušklíbal jsem se a napadlo mě zavřít lahev do lednice a vylepšit si náladu něčím osvědčeným. Ale vytáhl jsem na zahradu zeleninový salát a opečenou klobásu, lahev ryzlinku zasadil do chladicího rukávu, a za deset minut se projev vína podstatně změnil. Je to ryzlink – chameleon, přizpůsobuje se sladkosti a kyselině v jídle, mění se s teplotou. První poznámky byly pochvalné.
2016er Brauneberger Juffer Riesling Kabinett feinherb, Günther Steinmetz
Ve skleničce je světlá citronová barva se zelenkavým podtónem, na nose citrusy, lipový květ a lehce i kvasniční aroma. V chuti perfekní kyselina, střední plnost v těle, zralé citrusy (citrony, grepy) a lehce i žluté ovoce. Charakterem jasná břidlice (Mosel) a projevem spíš suché. Zbytkový cukr se s trochou zkušenosti dá poznat, ale víno ho úspěšně schovává, když ho upíjíte k jídlu. Celkový dojem je zatím neohlazený, hrubý, chutě nejsou ještě dobře spojené a hladké. Charakterem Mosela, projevem chameleon. Cena ve vinařství cca 10 EUR, dovoz asi 300 Kč.
2016er Riesling „Alte Reben,“ Günther Steinmetz
Tentokrát jen jakostka, ale podle komentáře je to trať Veldenzer Grafschafter Sonnenberg, podle mých dojmů z degustace je to Spätlese a zatím nejlepší ryzlink z těch několika Steinmetzových, o kterých jsem na Skleničkově blogu zveřejnil poznámky. Jako by německé značení vína brčkující mezii přívlastkovým a VDP systémem, bylo příliš jednoduché, tak Steinmetzovi to komplikují ještě víc.
Jinak lahev je klasická brčálově zelená ryzlinková flétna, jednoduchá etiketa, cínová záklopka a celokorek. Ve skleničce je docela plná citronově žlutá dokonale čistá barva, na nose zralé citrusy a (zralé) barvy a laky čili nastupující petrolejové aroma. Je to celé v jednom harmonickém komplexu s břidlicovou mineralitou, nadprůměrně intenzivní, pěkné. V chuti typická silná kyselina, nevyzrálé citrusy a trochu žluté ovoce (nezralá jablka), plné tělo (zbytkový cukr není v chuti patrný, je to „skoro suché,“ ale víno působí plně, takže tam je). 10,5% alkoholu, břidlicový závěr. Celkový dojem je harmonický, jen kyselina je hodně důrazná a ovocný projev málo zralý, přesto je projev ušlechtile jemný a slibuje ještě 2-3 roky zlepšování. Cena ve vinařství 12,50 EUR, případný dovoz by vyšel odhadem na 390 kaček.