Wine Spectator / AFP via Getty Images
Beaujolais má smůlu, Donald T. kolem sebe kope jako postřelený kůň. Za normálních okolností by zpráva o odchodu Georgese Dubœufa plnila titulky (přece jen to byl motor kampaně Beaujolais Nouveau), ale tentokrát mu všechnu slávu bohužel sebral Donald T. O americkém vládním návrhu na zvýšení dovozních cel potravin z EU (včetně vín) z 25 na 100% se šuškalo už dříve, ale teď to prasklo. Komentář Wine Spectatoru naznačuje, že jde o zástupnou válku, vedlejší účinek sporů mezi evropským Airbusem a americkým Boeingem. Bejvávalo, že se Shatterhandova pěst a Vinnetouova puška daly snadno rozeznat o odlišit od neurvalých způsobů a záludných zbraní zrádných Komančů a zlých loupeživých banditů, ale v zářivé současnosti to jaksi splývá v jedno. Zabití (nebo vražda?) Sulejmáního jako by smazalo rozdíly mezi dobrem a zlem (jediný rozumný závěr v Čechách udělal jeden Pirát tady). Každý fandíme tomu svému týmu už jen ze setrvačnosti, protože naši otcové a dědové byli sparťani, tak komu jinýmu bysme měli fandit?
Už jsem se tady přihlásil k nulové variantě daní a cel: pro srovnání podmínek nemá smysl zvyšovat cla a daně, ideální jsou nulové daně a cla. Šílíme, že USA má 25% clo na import vína (a chce ho navýšit na 100%), ale přehlížíme českých 21% DPH, která se počítá z prodejní ceny (zatímco clo z nákupní ceny, v některých případech by českých 21% mohlo přesáhnout amerických 100%). Domácí vinaři se brání zavedení spotřební daně na víno, protože víno je něco jiného než pivo (ze kterého se platí spotřební daň)? Omg, naši vinaři by měli ve vlastním zájmu bojovat za to, aby spotřební daň na pivo byla nulová!
Už jsem tady zval na Večeři s vinařem. V pondělí 27. ledna uspořádáme v dejvickém restaurantu Argument večeři s moselským vinařem Stefanem Erbesem. V úterý večer už mám dost přihlášek, abych potvrdil, že večeře bude :-) Erbesové vyvážejí asi 80% produkce do USA a Japonska, tak tuším, že dotazy na americká cla budou tvořit podstatnou část diskuse. Soukromě nevěřím, že by US zavedly clo v této podobě, ale moc by mě zajímalo, jak by to zamávalo s evropským trhem. Včetně některých francouzských vinařství, která (díky podstatnému podílu exportu do US) aktuálně přestala reagovat na moje minipoptávky .-)
2016 Urziger Wurzgarten Riesling Spatlese feinherb Alte Reben
Když máte ve sklepě vyštosovaných 1200 lahví od jednoho výrobce, dlouhodobé sledování přináší naprosto zásadní zkušenosti s vývojem vína. Dnes jsem objevil ve sklepě dvě zalepené krabice téhož vína ročníku 2018, takže nezačnu tím, že 2017 a 2018 byly příliš hutné, robustní a že bych jim ubral 5-10 gramů zbytkového cukru… protože příští lahev 2018 může všechno změnit. Erbesův Riesling Spatlese feinherb ze starých keřů je dlouhodobě můj nejoblíbenější, jen jsem si do nových ročníků pořídil zásobu šestnáctky.
Světlá citronově žlutá barva, na nose svěží citrony, střední intenzita, krásná jemnost. V chuti dokonale sladěné, klidný nástup kyseliny, citronové tělo, lehoučký zbytkový cukr a kamenitá břidlicová mineralita. Harmonické, a vyváženost vína pobízí k dalšímu upíjení, takže lahev rychle mizí a díky 11% alkoholu to ani není nebezpečné. Hrany jsou obroušené, kyselina nehrozí ostřím a všechno dokonale funguje jako výtah v sídle banky nebo (z jiného soudku) srpnová letní louka v Tatrách.
Připomínám Winemaker’s Dinner se Stefanem Erbesem v dejvickém Argumentu v pondělí 27. ledna. Ještě mám pár míst, podrobnosti jsou tady.