V neděli jsme s dcerou jeli do Litoměřic na Lhotákovu výstavu (doporučuju!), třináctiletá dcera cestou doháněla povinnou četbu do školy. Najednou povídá, tady je Marsala! Co tam je? ptám se. Přečti to celý: „Šofér čistí kabriolet, kuchařky rukulíbají, milostivá paní (…) s nosem nahoru z pokoje do pokoje provádí, lustry z křišťálu rozsvěcuje, zhasíná, do ledničky koukne a v jídelně s mužem zasedá. Stůl plný jídla, vína Chateau neuf du Pape, Nuits-Saint-George, Liebfraumilch, Marsalla…“ (přepisuju to i s chybama). Poznáte autora? Kdo z autorů povinné četby byl takový bonviván?  

Druhá hádanka se nabízí sama, ve čtyřech názvech vín jsou tři pravopisné chyby. Z pohledu kunsthistorického je to v cajku, nakladatelští redaktoři neznali reálie. Ale čtenáři Skleničkova blogu je znají, včetně sicilské Marsaly.

Čtenářům – bedýnkářům připomínám, že ve středu 1. února přijede moselský vinař Stefan Erbes a degustační večeře v dejvickém Argumentu platí. Ve čtvrtek 2. února budeme nalévat medajlová vína na Galadegustaci soutěže Prague Wine Trophy v pražském hotelu Jalta. Stefan si už potřetí odnese diplom BEST WINERY za tři soutěžní vína s průměrným hodnocením přes 90 bodů. Já si odnesu jeden navíc, za toskánské vinařství Tenuta di Gracciano della Seta. Čistě soukromá poznámka: ta vína nebudou lepší tím, že dostala vysoké hodnocení (ani horší, kdyby v soutěži propadla). Ale když už pošlu sadu lahví do soutěže a zaplatím soutěžní poplatky, tak mě moc těší, že mi moje kalkulace s devadesátibodovým průměrem hodnocení do puntíku vyjdou :-)

Spolužák ze studií vědy o počítačích v osmdesátých letech napsal (a obhájil) diplomku o uměleckém programování. Definoval program jako umělecké dílo a naprogramoval květinu s rozvíjejícím se květem, počasím atd. Několikrát jsem psal a mluvil o tom, že je možné a užitečné definovat si pro sebe vlastnosti kvality vína. To není nic tak obskurního jako umělecký software a blíží se to základům matematiky. Projeví se to pokaždé, když spolu mluví o víně dva milovníci vína, kteří takovou definici nemají. Nejde o to, aby měli všichni stejnou definici, definic kvality (ve víně) může být spousta. Užitečnost je stejná jako v matematice. Pokud si definujete těleso jako ohraničený objekt o třech rozměrech, vyjde vám automaticky, že Cheopsova pyramida, krychle a lahev vína mezi tělesa patří a čtverec, jogurt nebo závist nepatří. Když si kvalitu vína nadefinujete jako stoupající s alkoholem nebo s kysličníkem uhličitým, umožní vám to jakousi orientaci (třeba že moselské kabinety s osmi procenty nepatří k nejvyšší kvalitě :-). Tím netvrdím, že definice kvality jako obsahu alkoholu nebo jako funkce ceny je lepší nebo horší než jiné definice. Pro některé lidi je kvalita jen synonymum pro moravský nebo třeba burgundský původ, ale i to funguje. Z teoretického hlediska (=matematicky) jsou všechny definice rovnocenné. Jen mívám pocit zmaru z diskuzí s lidmi, kteří žádnou takovou definici nemají. Nechci podceňovat společenskou roli vína a rád občas podlehnu radosti z pití a společné zábavy, ale to se vůbec neslučuje s hodnocením kvality vína.

Pro jistotu to napíšu znova jinými slovy: netvrdím, že hledat kvalitu ve vínech, kterým Robert Parker dal 95 a více bodů je lepší nebo horší než ztotožňovat ji s myšinou, ale je to poctivější a přehlednější, než nepokusit se kvalitu (pro sebe) definovat.

Make Moravia Great Again!
Po Trumpově volebním vítězství se sloganem Make America Great Again! to muselo přijít a už je to tady. Hned jak jsem slogan viděl, vzpomněl jsem si na knížete Sáma a věrozvěsty Cyrila a Metoděje. Obnovme Velkou Moravu! Příznačně to přišlo z Ameriky, frustrované Trumpovým vítězstvím i brajglem, který nový prezident začal zavádět. Newyorská intelektuálka Alice Feiring mu neodpustila nabobský seznam vín na inauguračním večírku včetně symptomatického Kalifornského Champagne, ale poprvé v mém bohatém životě jmenovala mezi deseti očekávanými trendy roku 2017… moravská vína! Některá renomovaná média už zmiňovala Milana Nestarce a možná pár dalších módních hvězdiček na světovém vinařském nebi (sorry, bez posměchu), ale doporučit Moravu jako region nebo trend, to jsem za posledních 35 let ještě nezažil. Soukromě jsem trochu skeptický k tomu, co a jak Alice píše, ale rád bych se ještě jednou dožil toho, že známý světový žurnalista doporučí Moravu. Bylo by dobré něco pro to udělat :-)

Když píšu, že by bylo dobré něco pro to udělat, nemám na mysli vinaře: ti se každý sám za sebe snaží dost. Myslím tím nápravu prostředí a celkových podmínek, ve kterých se v ČR vinařství provozuje. Vlastně můžu odkázat na předchozí odstavec o definici kvality vína pro konzumenty a fanoušky. Podobná definice stejně naléhavě chybí domácímu vinařství. V čem spočívá kvalita, odkud vycházíme a kam chceme dojít.

Před rokem jsem tady dělal propagaci prvnímu moravskému vesnickému koštu. Ten se zase koná v Křepicích tuto sobotu, 4. února. Kromě spousty místních vín tam najdete i nesoutěžní autentický koutek, do kterého největším počtem vzorků přispěla vinařství Dva Duby, Vinselekt Michlovský (jedno Chardonnay a 4 různé sudy), a ze Skleničkových bedýnek známá toskánská biodynamická Caiarossa (Pergolaia 2007 až 2010). Jsou tam i jiné špeky, ale už jen kvůli čtyřem ročníkům Pergolaie bych D1 přejel!