V úterý je uzávěrka přihlášek do aktuálních italských (a levných) bedýnek z Orvieta. Kdo jste se ještě nepřihlásili a chcete se přihlásit, tak se honem přihlašte! K tomu jednu poznámku a opravu. Psal jsem tady o vinařství Palazzone a autentickém víně, které dělá Giovanni Dubini doslova ručně  ve staré etruské hrobce v lese nad vinicemi. Jen jsem si to popletl a vydával ho za rukodělnou verzi jeho nejlepšího vína Campo del Guardiano. Až minulý týden přinesla naše korespondence opravu. To víno se jmenmuje Musco, je nezatříděné (nebo jen jako stolní?), pochází z jiné vinice a jiných odrůd. Na rozdíl od Campo del Guardiano obsahuje jen tři odrůdy: Procanico, Verdello a Malvasii (oproti Orvieto Classico chybí Grechetto). Giovanni vysadil jednu vinici s třemi odrůdami, vždycky co řádek, to odrůda (protože to prý byl v Orvietu tradiční způsob zakládání vinic ). Ono to totiž nakonec vždycky začíná ve vinici! Sklízí a lisuje se najednou, a všechny odrůdy kvasí společně.

Víno vyzrává rok ve velkých sudech ve staré etruské hrobce, část v demižonech. Palazzone k tomu má propagační video, které se mi nepodařilo přetáhnout na blog, ale prohlédnout si ho můžete tady. Každoročně Giovanni vyrobí 2-3000 lahví. Je to rarita a díky vysoké ceně jsem ani neuvažoval o tom, že bych ho zařadil do aktuální bedýnky. Chci koupit pár lahví na veřejné degustace a jestli ho přivezu včas, tak ho vezmu už na dubnovou degustaci 10. dubna. Degustace s Dubinim v etrucké hrobce uprostřed kaštanového lesa byl mystický a naturální degustační zážitek, ale snad se víno prosadí i v Praze :-)

Něco pro zvednutí sebevědomí
V neděli večer jsem si otevřel burgundské Chardonnay z loňských bedýnek a při prvním přivonění a napití jsem strnul. Docela jasná korková vada. Vypláchl jsem skleničku, nachladil lahev a zkusil znova. Pokles teploty schoval příznaky, ale byla tam. Bolelo to jako když vás někdo dloubne palcem do oka. S pobavením jsem pomyslel na to, kolik podobných jsem před lety vypil a kroutil se přitom směsí nevole a nejistoty, než se mi dostalo poučení. Poslední měsíc jsem měl debaty nejmíň se třemi čtenáři blogu / bedýnkáři, kteří se mi svěřili, že teprve porovnáním poznámek na Skleničkově blogu a zrovna otevřené lahve poprvé v životě identifikovali petrolej v ryzlinku nebo korkovou vadu.

S vnímáním těchto a podobných charakteristik je to složité. Petrolejový ryzlink rozděluje konzumenty, někteří to vyhledávají a jiní nenávidí. Nejradši by to reklamovali jako vadu (zažil jsem osobně). My ryzlinkáři na to shlížíme shovívavě jako guruové, kteří vylezli do nejvyššího patra indické filosofie a odkopli za sebou žebřík. Máte smůlu, volové, už se za námi nedostanete, smějeme se těm dole :-)

Horší je to s korkem. Z několika pozvání do poroty mezinárodní soutěže vín mám dojem, že jsou super-tasteři, kteří vejdou do hotelového salónku, kde je připraveno pětkrát dvacet vzorků pro zasedání poroty a ve dveřích poznají podle typické vůně, že jeden vzorek je korkový. Při podobných přležitostech mívám panické záchvaty méněcennosti a dělám se neviditelným.

Při domácím popíjení s kamarády se mi korek jaksi vyhýbal. Až s Komunitními bedýnkami přišlo rozhřešení. Začal jsem pořádat společné degustace vín z bedýnek jako bonus pro účastníky / bedýnkáře. Po mnohaleté zkušenosti návštěvníka podobných degustacích otvírám všechna vína dlouho před začátkem a kontroluju je. Při žádné jiné příležitosti neodhalím tolik korkových vad, jako před vlastní degustací. Je to jen věc soustředění. Už jsem jako platící návštěvník degustace upozorňoval na korkovou vadu tolik renomovaných vinařů a someliérů, že to je pro mě úplná noční můra. Nic na světě nepomůže tolik jako soustředění na možný neúspěch. Kdyby ke mně na degustaci přišel neznámý člověk a řekl, Hele, máte tam korek, tak bych se asi propadl.

Takže to burgundské Chardonnay z úvodu jsem odložil jako vzdělávací korkový vzorek pro možné návštěvy a otevřel další láhev. Ta už byla dobrá. Kdo je bez viny, pokud jde o korek/petrolej/brettanomyces a další lahůdky, ať hodí kanemem :-)

Info o dubnové degustaci je tady a aktuální italskou bedýnku z Orvieta jsem už připomínal v úvodu. Podrobnosti jsou tady a přhlásit se můžete tady.