Vino bylo otevřené v chladničce možná týden. Pozdě večer zkouším ochutnávat zapomenutý alsaský šeďák, který mě po otevření odrazoval přehnanou mineralitou a hlavně asi disharmonií. A jsem překvapený, jak jsem se napoprvé spletl: týden v otevřené lahvi víno ohladil a podpořil harmonii, po disharmonických tónech není ani stopy.

Pinot Gris 2012 Collection, Kuentz-Bas  
Se zkušeností s několika víny vinařství Kuentz-Bas se mi zdá, že Pinot Gris 2012 Collection není příklad přehnané minerality, ale razantního užití technologie oranžových vín, tedy delší macerace moštu se slupkama. Odrůda sama má sklony k plnější chuti, vyššímu alkoholu a glycerolu, a v tom se snadno schová vyšší extrakt ze slupek. Víno je ukázkově čisté v barvě i vůni, má malý zbytkový cukr a slušnou kyselinu, v chuti je to pěkně plné a jasně burgundské, čisté. Jen je to za několik roků lahev (pokud si pamatuju), která se za týden posunula nejdál tím správným směrem. Nadělil jsem ji několika bedýnkářům jako dražší a lepší náhradu za PG Tradition, a doporučuju ji otevřít, ochutnat,  zašpuntovat a nechat několik dnů v chladničce. Takové doporučení může víno pro některé účely diskvalifikovat (třeba v restauraci to dost dobře nejde provést), ale kdo má čas si doma s vínem hrát, doporučuju vyzkoušet.

Moje vnímání vína se za týden posunulo od prvotní disharmonie k vynikající harmonii a od prvotního přesvědčení o přehnané mineralitě k delší maceraci slupek. Není to žádná oranžáda, prostě jen nechali hrozny v lisu přes noc do druhého dne, a hned po otevření jsem to nepoznal. Schovám si ještě čtvrtku na ráno :-) ale i tak jsem spokojený… a trochu naštvaný, že jsem to nepoznal hned. Po otevření to byl propadák, týden poté 90 bodů/100 a parádně dlouhý kořenitý závěr slibuje ještě víc.

Poučený popsaným vývojem otvírám biodynamický Pinot Gris 2012 Trois Chatteaux z vinařství Kuentz-Bas. Vysoká štíhlá lahev zdůrazňuje vyšší původ, ve skleničce nápadná nazrále oxidativní zlatožlutá až jantarová barva, ani ne jablka, rovnou hrušky! Na nose je zpočátku nesmělé až zavřené, se zřetelně oxidativním tónem, ale zároveň hodně vyzrálé v ovoci. V chuti vyšší zbytkový cukr a slabší kyselina (jak odpovídá odrůdě), plné, ale nijak těžké, v ovoci do zralých jablek, rynglí a broskví, s jemně kořenitým taninovým závěrem. Hodně vyzrálé a (pro mě překvapivě u alsaských biodynamiků) i s botrytickými tóny. Některé klony Pinotu Gris mají vyšší barvu, v tomto případě bych se klonil k tomu, že za zlatavou barvou je spíš delší macerace slupek než jen oxidativní příprava. „Oranžová technologie“ je tady dotažená o pořádný kus dál než u řady Collection. Taniny v závěru jsou přesně nadávkované, aby nechutnaly hořce, ale kořenitě, přesto si myslím, že tenhle Pinot má před sebou dalších pět roků vývoje. Vyvážené a pitelné je víno už teď, ale ještě několik let se může zlepšovat.