Jen pro přesnost, německá degustace znamená každoroční degustaci Riesling, Pinot & Co. v reprezentačních prostorách německé ambasády, fotky jsou jen z mobilu. Pojal jsem to letos napůl „odborně“ a napůl společensky, což jsou dvě roviny, které nelze úplně oddělit. Počínaje výbuchem smíchu, když jsem našel právě přišlého Honzu Čeřovského zaseklého u bublin (Sekthaus Solter, Rheingau, a některé bubliny dost dobré), přes nečekané seznámení s dámou, se kterou se známe jen z Facebooku… až po večerní setkání s básníkem Jiřím Dědečkem, prezidentem českého Pen-klubu, kterému jsem v šest večet na Malostranském náměstí vypravoval o setkání s Margheritou Pallecchi, exportní manažerkou toskánského vinařství Poliziano a o tom, jak vzniklo jméno Poliziano (o Dědečkově překladu Polizianových Poklon a pošklebků jsem tady psal před dvanácti lety, ale potkali jsme se až včera večer na Malostranském).
K příjemným společenským setkáním patřilo povídání s Mikulášem Cylkem (CC Vino), který si navzdory vesmíru přivezl na ryzlinkovou degustaci moc zajímavé pfalzské Sauvignony nebo s Johannem Müllerem z Mittelrheinu (před sedmi nebo osmi lety jsem byl ve Spay a ochutnával vína s jeho matkou). Z těch špiček, které se poznají podle hustých poznámek v katalogu, musím zmínit pfalzké vinařství Müller-Catoir a Künstler (Rheingau). Na horní fotce je Georg Breuer z Weingut Künstler.
Strašně nerad dělám reklamu konkurenčním dovozcům, ale Milan Bartošík alias Domaine Hugo má ty Franky fakt dobrý. Na fotce jsou Martin Schmitt (Schmitt’s Kinder, Randersacker) a paní Bettina Bode (Johann Rück, Iphöfen). Kdybych si měl vybrat vína na dalších 10+ roků na pustý ostrov, tak bych to s franckými víny (včetně Pinotu Noir z Randersacker Sonnenstuhl od Martina Schmitta) zvládnul.
Podle katalogu 26 vinařství a víc než 100 vín. Pro mě je čistota projevu jedním z důležitých atributů kvality a v Německu je čistota prvním přikázáním, takže jsem si medil. Taky jsem zjistil, že už rok můžu jezdit do Prahy za patnáct kaček a po Praze úplně zadarmo, takže supr den!