Pár fotek z Itálie

Zjednodušeně řečeno jsem si narychlo domluvil několik schůzek v okolí Perugie v italské Umbrii a v úterý brzo ráno jsem vyjel. Po poledni se věci zkomplikovaly, když se mi hned za Pádem utrhl výfuk. Ale italská vyprošťovací služba zafungovala líp než Batman a za hodinu jsem už zase jel dál. Bylo to velmi poučné a někdy se k tomu chci na blogu vrátit :-) O dva dny později mám potvrzenou nakládku vín Horsta Sauera, takže milerky příští týden budou! Na úvodní fotce západ středeční západ slunce z balkónu laciného penzionu, Castello delle Forme, Umbrie. 

Zatím jsem nenarazil na výraznější turistické vlivy, turisti snad umbrii neznají.. Umbrie je podle sloganu „Zelené srdce Itálie,“ podle prvních dojmů obdoba Toskánska s výraznějšími, sytějšími barvami. Zelená je zelenější, žlutá je zlatější, snad jen modrá už nemůže být azurovější než v Toskánsku. A vedro je ukrutné, 38 stupňů je norma. První večer jsem na silnici míjel pěknou klusající Italku, kouknu na palubjí desku a tam třicet stupňů. Ještě že jsem už objevil senzační italský vynález, Campari Spritz!

Zajel jsem si pro krabici vzorků nového ročníku 2021 do vinařství Palazzone. Na fotce je pohled na etruské město Orvieto. Už potřetí od roku 2016 jsem byl v Palazzone a ještě ani jednou mi to nevyšlo do Orvieta. To mě dost štve, podle výhledů ze silnice to je nádherné město.

Ono je to k zbláznění. Cestou z Orvieta jsem zastavil u mostu přes (vyschlou) řeku a fotil. Už nevím, jak se to tam jmenovalo, ale nezastavte tam.

To samé o pár hodin později. Jel jsem ze schůzky, v pizzerii jsem si dal pivo a čvrt hodiny čekal na pizzu. Domů na penzion to není ani kilometr, ale dvakrát jsem musel zastavit a fotit. Castello delle Forme ve večerním slunci. Jako kdyby někdo nechápal, co na té Umbrii mám…

Dvakrát Palazzone, které jsem už párkrát dovezl v komunitních bedýnkách, a jednou neznámá Collecapretta. Přijel jsem na schůzku o půl hodiny dřív, tak jsem zašel do místního řeznictví. Měli spoustu vlastních výrobků, které jsem vůbec neznal, a snad šedesát místních vín. Očividně místní autentisti a naturalisti, výrazné etikety, autochtonní odrůdy a alkohol od deseti do patnácti procent :-) Koupil jsem si deset deka uzeného vepřového žebírka a při ukládání do auta ochutnal. Okamžitě jsem se vrátil pro dalších deset deka a pár lahví.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Dokaž, že jsi člověk! *