Úvodem stručné vyjasnění terminologie :-) V titulku píšu „od Sauerů,“ což je dvojnásobně matoucí. Ve franckém Escherndorfu je asi patero vinařství se jménem Sauer, ale podle jiného zdroje ze vsi to ani nejsou příbuzní. Mám na mysli Weingut Horst Sauer a píšu o Sauerech atd., protože otec Horst Sauer před několika lety předal řízení podniku dceři Sandře a vyhradil si pro sebe jen malý záhumenek v podobě výroby sladkých vín. Takže diplom Vinařství roku podle ročenky Gault & Millau přebírali společně, ale podnik už řídí jeho dcera. Snažím se o nich psát jako o rodině, protože je těžké to zredukovat jen na jednoho z nich. A „základním“ sylvánem a ryzlinkem myslím VDP.Ortswein. Vinařství sice dělá Silvaner i jako QbA, ale kdo by vozil z Německa jakostku, když může mít Ortswein, Erste Lage a Grosse Lage… Číst dál
Milerka a sladký ryzlink z Escherndorfu
Každoročně tady propaguju hostínský chřest. Tentokrát jsem to odbyl jen krátkou poznámkou a dvěma obědy s vařeným chřestem tady. V dubnu jsem chřest zapíjel mladou Vernaccií, ALE (konečně se dostávám k jádru věci…) v pátek mi už přijely francké Silvanery, milerky a ryzlinky Horsta Sauera, takže od teď už bude ta pravá špargl fiesta! A na úvod jsem otevřel mladou milerku. Číst dál
Dvakrát Regola, Vermentino a Vavřineček
La Regola (web) je vinařství v toskánské Riparbelle, kousek od pobřeží. Od konce 19. století patří rodině Nuti a z původně malého zemědělského podniku se v posledních letech vyprofilovalo moderní vinařství. Ke stavbě nové budovy pozvali i místního umělce Stefana Tonelliho, na což vás upozorní už vrata do vinařství vyzdobená typickými kresbami / malbami, jakými Tonelli pomaloval ulice nedalekého městečka Montescudaio. Nevím, jestli má Tonelli podíl i na etiketách vín, ale v každém případě jsou etikety originální. O výměře vinic jsem se na webu nedočetl, takže pojďme na dvě vína, která jsem si tento týden koupil. Číst dál
Vernaccia Suavis z Marmolaie
V poslední době mám štěstí na San Gimignano. Kdo jste tam byli, tak to znáte, ostatní to (snad) znají z reklamních fotek: San Gimignano se vystavuje odpolednímu slunci a za věžemi je azzurro. V březnu jsem vyfotil SanGi v mlze tak, že by mě turistické kanceláře lynčovaly, ve středu jsem cestou do SanGi projel půlhodinovým krupobitím. Zkoušel jsem schovat auto pod obří duby v lese, ale kroupy dál bubnovaly na střechu. Číst dál
Dvě bílá ze sámošky
Úvodní fotka je z cyklu Plážování. Po procházce u moře jsem zašel do sámošky pro novou lákavou verzi lombardského Vermentina a přitom jsem objevil sicilské bílé za 1,99 EURO. Číst dál
Vynikající Vermentino z Ligurie
Už jsem několikrát psal o jejich nejvyšším Vementinu Etichetta Nera – Cantina LUNAE je přední výrobce ligurského Vermentina a velmi názorně označuje svoje Vermentina barvou etikety. Základní víno má bílou (Etichetta Bianca) a nejvyšší černou (Etichetta Nera). Černá etiketa už několik let sbírá prestižní ocenění pro nejlepší italská vína. Dnes jsem v COOPu konečně objevil střední třídu, šedou etiketu, tak šla šup do košíku a večer na stůl. Číst dál
Apulské Vermentino a klasické Vino Nobile
Na úvodní fotce ze čtvrtečního výletu je pobřeží u Populonie. Dávám sem záměrně krásnou fotku, abych vykompenzoval, že se mi na konec týdne sešly poznámky o dvou vínech s průměrným hodnocením. Číst dál
Netypická ale pěkná toskánská Vernaccia
O dnešním tématu rozhodlo, že jsem už dlouho neměl na titulní fotce panoráma San Gimignana :-) Naposledy v únoru, což je asi dost častější než na jiných wine-blozích, ale SanGi si to zaslouží! Z trojice nejrenomovanějších místních vinařství (Colomabio di Santa Chiara, Panizzi a Montenidoli) jsem tady ještě nepsal o třetím. Má to dva hlavní důvody. Číst dál
Toskáské jaro a Hustá Bílá Vernaccia z Holubníku
Jaro je tady! Příchod jara se v Toskánsku pozná podle žlutých květů ginestry. V pátek jsem v San Gimignanu vyfotil první. Jsou to dvoumetrové keře a v létě intenzivně voní, teď jsem cestou zpátky údolím Ceciny viděl u silnice první květy. Sice chápu, že znalost ginestry (česky janovec) mi nikdy k ničemu nebude, ale kamarádka mě trumfla ještě zbytečnější informací, že podle rodové legendy francouzských Plantagenetů prý ginestru okusovali jednorožci. Tak proto jí asi roste v Toskánsku tolik – protože jednorožci vymřeli a ginestru nemá kdo okusovat.
Číst dál
SKB 123, francké milerky, sylvány a ryzlinky Horsta Sauera
Podle mých záznamů je to už pošesté, co chci přivézt z franckého Escherndorfu vína Horsta Sauera. Díval jsem se na starší texty pro inspiraci, jak napsat nějakou novou vzrušující nabídku. Místo inspirace se dostavilo pobavení, když jsem v třetím roce objevil téměř prorockou myšlenku, předpovídající Sauerům pět hvězdiček v nejprestižnější německé vinařské ročence Gault & Millau (je to tady). Vtip je v tom, že pět hvězd (konkrétně vlastně pět hroznů) je označení absolutní světové špičky a vinařství ji o rok později skutečně dostalo. Měli jsme v Komunitních bedýnkách pětkrát za sebou vinařství ze světové špičky a ani jsme o tom nevěděli :-) Číst dál
Šťastný a veselý dubnový pozdní sběr
Úvodem musím popřít skoro všechno, co jsem tady před dvěma týdny napsal o Franciacortě Brut od Berlucchi, protože se ukázalo, že víno dělá příležitost. V různých souvislostech jsem se té myšlence bránil, ale teď se to projevilo. Předchozí poznámky o Berlucchiho sektu jsem psal v Toskánsku večer před odjezdem do Čech. Byl jsem sice v klidu, odpočatý, ale smutný, že mi končí pobyt a čeká mě namáhavá a otravná cesta do Čech. Druhou lahev jsem otevřel o dva týdny později, už zase zpátky v Toskánsku. Zničený patnácti hodinami za volantem – na Brenneru sněžilo, pod Brennerem práce na silnici, cestou přeháňky, bouřka, a dojezd za slunečných 22°. Byl jsem úplně vyřízený, ale je to únava, při které neusnu. Otevřel jsem sekt a byla to lahoda. Pamatoval jsem si ještě původní hodnocení „za dvanáct EURO super, ale za víc těžko“ a vrtěl jsem hlavou. Kyselina byla senzační, projev komplexní, krásný minerální závěr. Číst dál
Nas*aný dubnový pozdní sběr s chřestem a Prelátem
Jasně že wine-blog není dobré místo na to, abych si vyřizoval účty s celým světem, ale jsou chvíle v životě, kdy nezbývá než porušit pravidla. Dobrá zpráva je, že jsem přivezl z Toskánska další bedýnky, tentokrát s pěti podobami Sangiovese z Tenuta di Gracciano della Seta. Bedýnky jsou rozeslané, pro opozdilce mi ještě zbývá pár lahví Rosso 2022 a Vino Nobile 2020 a 2021. A tím dobré zprávy končí, po pěti dnech v Čechách se návrat zvrhnul ve fiasko. Pokud vás nebaví fňukání, stěžování a nadávání, přeskočte dva odstavce až k chřestu. Číst dál