Všichni se ptáte, kdy už budou nové ryzlinky od Erbese… kecám, ptali se jen dva čtenáři, ale spokojili se s tím, že vykoupili všechny zásoby Erbese z ročníku 2022, asi deset krabic. A zatím v moselském Ürzigu, jak se píše v comicsech… Číst dál
Skvělé sylvánské za devět stovek
Každý máme jinak nastavenou psychologickou hranici pro výdaje za víno a v zásadě to nesouvisí s našimi příjmy. Znal jsem bohaté majitele komerčních nemovitostí, kteří se chlubili tím, že každodenně pijí supermarketová vína v cenách 80 až 120 korun. Obvykle se soukromé hranice posouvají stále výš. Bývaly časy, kdy jsem taky nacházel potěšení za stovku, ale to už je jen vzpomínka… dnes mívám problémy se soustředěním na víno, když vím, že stojí přes 500 kaček. Pořád se zaobírám otázkou, jestli za ty peníze stojí, a s každým napitím se k tomu vracím. Nakonec dojdu k tomu, že mě to otravuje a že si mnohem víc užiju víno za 330 korun, protože přitom nemyslím na cenu. Číst dál
Silvaner a Riesling Erste Lage od Sauerů
2023 Escherndorfer Lump Silvaner trocken, Horst Sauer
13% alkoholu, ale pocitově je to lehké a tipoval bych méně. Otvírám páté víno z letošní kolekce Horsta Sauera a znova si užívám nízkého alkoholu. Už jsem připravený na to, že vína budou chutnat jinak hned po otevření a jinak s odkladem, záměrně začínám pozdě večer s tím, že si rozpitou lahev nechám do zítřka na druhé kolo poznámek. První večer to bude o lehkosti, svěžesti, střelném prachu a vápencové mineralitě. Číst dál
Základní sylván a ryzlink od Sauerů
Úvodem stručné vyjasnění terminologie :-) V titulku píšu „od Sauerů,“ což je dvojnásobně matoucí. Ve franckém Escherndorfu je asi patero vinařství se jménem Sauer, ale podle jiného zdroje ze vsi to ani nejsou příbuzní. Mám na mysli Weingut Horst Sauer a píšu o Sauerech atd., protože otec Horst Sauer před několika lety předal řízení podniku dceři Sandře a vyhradil si pro sebe jen malý záhumenek v podobě výroby sladkých vín. Takže diplom Vinařství roku podle ročenky Gault & Millau přebírali společně, ale podnik už řídí jeho dcera. Snažím se o nich psát jako o rodině, protože je těžké to zredukovat jen na jednoho z nich. A „základním“ sylvánem a ryzlinkem myslím VDP.Ortswein. Vinařství sice dělá Silvaner i jako QbA, ale kdo by vozil z Německa jakostku, když může mít Ortswein, Erste Lage a Grosse Lage… Číst dál
Milerka a sladký ryzlink z Escherndorfu
Každoročně tady propaguju hostínský chřest. Tentokrát jsem to odbyl jen krátkou poznámkou a dvěma obědy s vařeným chřestem tady. V dubnu jsem chřest zapíjel mladou Vernaccií, ALE (konečně se dostávám k jádru věci…) v pátek mi už přijely francké Silvanery, milerky a ryzlinky Horsta Sauera, takže od teď už bude ta pravá špargl fiesta! A na úvod jsem otevřel mladou milerku. Číst dál
Dvakrát Regola, Vermentino a Vavřineček
La Regola (web) je vinařství v toskánské Riparbelle, kousek od pobřeží. Od konce 19. století patří rodině Nuti a z původně malého zemědělského podniku se v posledních letech vyprofilovalo moderní vinařství. Ke stavbě nové budovy pozvali i místního umělce Stefana Tonelliho, na což vás upozorní už vrata do vinařství vyzdobená typickými kresbami / malbami, jakými Tonelli pomaloval ulice nedalekého městečka Montescudaio. Nevím, jestli má Tonelli podíl i na etiketách vín, ale v každém případě jsou etikety originální. O výměře vinic jsem se na webu nedočetl, takže pojďme na dvě vína, která jsem si tento týden koupil. Číst dál
Vernaccia Suavis z Marmolaie
V poslední době mám štěstí na San Gimignano. Kdo jste tam byli, tak to znáte, ostatní to (snad) znají z reklamních fotek: San Gimignano se vystavuje odpolednímu slunci a za věžemi je azzurro. V březnu jsem vyfotil SanGi v mlze tak, že by mě turistické kanceláře lynčovaly, ve středu jsem cestou do SanGi projel půlhodinovým krupobitím. Zkoušel jsem schovat auto pod obří duby v lese, ale kroupy dál bubnovaly na střechu. Číst dál
Dvě bílá ze sámošky
Úvodní fotka je z cyklu Plážování. Po procházce u moře jsem zašel do sámošky pro novou lákavou verzi lombardského Vermentina a přitom jsem objevil sicilské bílé za 1,99 EURO. Číst dál
Vynikající Vermentino z Ligurie
Už jsem několikrát psal o jejich nejvyšším Vementinu Etichetta Nera – Cantina LUNAE je přední výrobce ligurského Vermentina a velmi názorně označuje svoje Vermentina barvou etikety. Základní víno má bílou (Etichetta Bianca) a nejvyšší černou (Etichetta Nera). Černá etiketa už několik let sbírá prestižní ocenění pro nejlepší italská vína. Dnes jsem v COOPu konečně objevil střední třídu, šedou etiketu, tak šla šup do košíku a večer na stůl. Číst dál
Apulské Vermentino a klasické Vino Nobile
Na úvodní fotce ze čtvrtečního výletu je pobřeží u Populonie. Dávám sem záměrně krásnou fotku, abych vykompenzoval, že se mi na konec týdne sešly poznámky o dvou vínech s průměrným hodnocením. Číst dál
Netypická ale pěkná toskánská Vernaccia
O dnešním tématu rozhodlo, že jsem už dlouho neměl na titulní fotce panoráma San Gimignana :-) Naposledy v únoru, což je asi dost častější než na jiných wine-blozích, ale SanGi si to zaslouží! Z trojice nejrenomovanějších místních vinařství (Colomabio di Santa Chiara, Panizzi a Montenidoli) jsem tady ještě nepsal o třetím. Má to dva hlavní důvody. Číst dál
Toskáské jaro a Hustá Bílá Vernaccia z Holubníku
Jaro je tady! Příchod jara se v Toskánsku pozná podle žlutých květů ginestry. V pátek jsem v San Gimignanu vyfotil první. Jsou to dvoumetrové keře a v létě intenzivně voní, teď jsem cestou zpátky údolím Ceciny viděl u silnice první květy. Sice chápu, že znalost ginestry (česky janovec) mi nikdy k ničemu nebude, ale kamarádka mě trumfla ještě zbytečnější informací, že podle rodové legendy francouzských Plantagenetů prý ginestru okusovali jednorožci. Tak proto jí asi roste v Toskánsku tolik – protože jednorožci vymřeli a ginestru nemá kdo okusovat.
Číst dál