Planeta a Sedm Sluncí, dvě bílá ze Sicílie

Zvolna už končí další léto (fotka je z dnešního plážování), teploty na toskánském pobřeží ještě vyšplhají k jednadvaceti stupňům, ale už se udrží jen krátce a slunce už tolik nepálí. Odložil jsem ambiciózní plány na cesty a výlety a užívám posledních slunečných dnů. Dvakrát denně plavu v moři a připravuju se na zimu. Nedávno mi místní kamarádka vysvětlovala, že základní sazba DPH je v Itálii sice vyšší než v ČR (22%), ale existuje něco jako seznam základních potřeb, na které je sazba snížená na pouhá čtyři procenta. Moc jsem jí to nevěřil, ale dnes jsem koupil neuvěřitelně krásné mandarinky a večer koukám na účet ze sámošky: na mandarinkách jsou 4% DPH. Na broskvovém džemu 10%. Kromě mandarinek jsem přinesl i dvě sicilská vína s 22% DPH, ovšem s pohledem na účet je to velmi přijatelné. Grillo bylo za 3,99 EURO, směs La Segreta za 6,99 EURO. Vždycky, když se s Italy nebo s Čechy bavíme o Sicílii, skončíme u toho, že Sicílie je krásná… a levná.   Číst dál

Valtellina ze sámošky

Sassella Valtellina Superiore 2021, Rainoldi
Občas si stěžuju na selhávající paměť, ale jsou témata, kterých se počínající výpadky krátkodobé paměti netýkají. Když jsem uviděl v supermarketu lahev s panáčkem, kterého používá jako logo vinařství Rainoldi, hned jsem si vzpomněl, že jsem Rainoldiho měl už v ČR a byl spokojený. Gůglování na vlastním blogu přineslo dva výsledky, tady a tady. Byl to šťastný den, jednak víno stálo asi 18 EUR (před dvěma roky v Praze podobné za 600+ Kč, což by dnes bylo fajn) a jednak je popis Superiore laskavý k mým preferencím: víno má jen 13% alkoholu. Narazit na dobré víno v italském supermarketu není nic vzácného, ale Valtellina je malá a vyhraněná oblast na severu a v supermarketu je to vyjímečný nález.   Číst dál

Dvě červená z Toskánska

Campale Chianti Colli Senesi 2021, Colombaio di Santa Chiara
Začínáme vínem z nejprestižnějšího vinařství v San Gimignanu, takže otvírám fotkou ze SanGi. Holubník Svaté Kláry posledních deset let táhl kvalitu Vernaccie vzhůru k většímu uznání a pochopení. Před deseti roky představovalo Colombaio první maják kvality Vernaccie, postupem času se k němu přidalo vícero místních vinařství a Vernaccia se zdá být úspěšně obrozená… ale dnes to bude o červeném víně, místní variantě Chianti.   Číst dál

Zpátky v Toskánsku

Přestože byla sobota a malý provoz, 1200 kilometrů jsem jel patnáct hodin. Přijel jsem půl hodiny po zavíračce sámošky a byl už línej dojít si pro pizzu do pizzerie. Když jsem před třinácti dny odjížděl, schoval jsem si do chladničky Vernaccii od Panizzi. V osm večer bylo v Mazzantě 21 stupňů, řvaly cikády a voněl mokrý mořský vzduch. Vzpomněl jsem si, že večer před odjezdem do Čech jsem jedl slané brambůrky a skutečně, v kredenci byl ještě zbytek. Ideální dojezd do Toskánska!   Číst dál

Dva suché pozdní sběry z Mosely s překvapením

Život přináší různá překvapení. Třeba právě teď: po dvanácti letech dovážení moselských ryzlinků vinařství Karl Erbes (a třinácti ročnících, protože v roce 2012 jsem ještě stihl ročníky 2011, 2010 a 2009) jsem otevřel dva suché pozdní sběry 2023 a jsou úplně jiné, než cokoli za předchozích jedenáct let. Ze dvou vín nemůžu usuzovat na ceký ročník a zatím jsem se na důvody neptal, protože v Ürzigu právě vrcholí sklizeň. Takže jen degustační poznámky bez definitivního rozluštění, zda je to dáno výkyvem počasí nebo změnou směru.   Číst dál

Festa del Vino Montescudaio a Velathri ze Sorbaiana

Málem bych vás připravil o už skoro pravidelnou zprávu z říjnového Svátku vína v Montescudaio. Přivezl jsem tentokrát jen pár fotek, je to malá slavnost v malém toskánském městečku a už to není takové vzrušení jako když jsem tam byl v roce 2011 poprvé. Ale pár nových objevů jsem udělal: na úvodní fotce je výhled z terasy za degustační halou místního vinařství Fontemorsí. Výhled za milion dolarů na kopce údolí říčky Ceciny a navíc jižní expozice, takže dlouhé večery. V hale jsem byl poprvé v roce 2011 a až do října 2024 jsem o terase nevěděl.   Číst dál

Všechno, co jste chtěli vědět o kampánském Greco di Tufo

Titulek je opsaný od Woodyho Allena a já nejsem ten, kdo by mohl poučovat o vínech z jihoitalské Kampánie. To se jen projevila radost z objevu, že v CONADu už měli nový ročník a v předchozích letech jsem měl s víny vynikající zkušenosti. Našel jsem dvě vína:
Greco di Tufo 2023 DOCG, Feudi di San Gregorio
Greco di Tufo 2023 DOCG, Mastroberardino
Číst dál

Dvakrát Vermentino LUNAE

Dvě Vermentina ligurského výrobce LUNAE jsem už oslavoval (třeba tady a tady), Šedou etiketu a Černou etiketu. Kdybych to chtěl vyprávět podrobně, tak ty vinice leží napůl v Ligurii a v Toskánsku, ale vezmu to brutální zkratkou: kolonii Portus Lunae založili Římané 177 let před Kristem a historik Plinius starší zmiňoval místní vína v roce 65 po Kristu. Cantina LUNAE hospodaří na 65 hektarech vinic a patří rodině Bosoni. Vermentino dělají ve třech verzích, od nejnižší je to Bílá etiketa, Šedá etiketa a Černá etiketa, plus další Vermentina z nakupovaných hroznů. V posledních letech dostává Černá etiketa vysoké až nejvyšší hodnocení ve dvou italských vinařských ročenkách, které se snažím sledovat. To je sice hezké, ale spolu s tím vystoupala cena někam k 25 EURO za lahev, což už není tak hezké. Jako správný Čech jsem si pořídil slevové karty dvou největších supermarketových řetězců a trpělivě sleduju ceny. Hned první týden jsem se dočkal, dva COOPy v mém okolí pravidelně výrazně zlevňují právě Vermentina od LUNAE :-)   Číst dál