Dnešní text jsem měl napsaný už od neděle, v úterý večer narychlo přepisuju úvod. V roce 2019 jsem začal dovážet vína z franckého vinařství Horst Sauer. Tehdy právě vinařství dostalo v nejprestižnější německé ročence Gault & Millau čtvrtý hrozen z pěti možných. Byl jsem z toho nadšený… a právě dnes vinařství oficiálně získalo i ten pátý, který ročenka překládá jako Weltklasse čili světová třída. Veliká gratulace do Escherndorfu a poděkování za všechna vynikající vína. Ode mě degustační poznámky ke dvěma nerezovkám z vinařství Horst Sauer, Silvaner a Riesling z vinice Esherndorfer Lump.
Číst dál
Moselský sekt a kabinet z Würzgarten
Sadu Erbesových ryzlinků jsem si přivezl do Toskánska jen abych zkontroloval, jak se vyvíjejí (úvodní fotka je z výletu do Apuánských Alp). Trochu jsem sám sebe podezříval, že to je jen výmluva, abych měl dost lehkých vín a nemusel utrácet za patnáctiprocentní Bolgheri, ale důvod se nakonec ukázal jako oprávněný. Poprvé jsem vína ochutnával hned po červencovém lahvování a za čtyři měsíce se hodně vyvinula. Číst dál
SKB 120 – moselské ryzlinky Karl Erbes na Vánoce
Už tradičně chci zakončit rok bedýnkou moselských ryzlinků z vinařství Karl Erbes. Vzal jsem si s sebou do toskánských Mazzantic krabici vzorků k přechutnání (viz úvodní fotka), ještě o nich něco zveřejním. V zásadě to vypadá tak, že od první červencové degustace a dovozu se vína hodně sladila a potvrzují se první jarní recenze, ve kterých se 2022 popisoval jako „klasický ročník.“ První ohlasy vyzvedávaly hlavně kabinety, ale teď v listopadu vyzrály do krásy i pozdní sběry. Číst dál
Mladý sladký moselský ryzlink, 2022 Kranklei Spätlese
Dnes budou moje postřehy ještě brilantnější než jindy, protože mám novou klávesnici. Vlastně mám hned dvě nové klávesnice. V pátek před odjezdem jsem si nechal vyměnit na notebooku klávesnici a ta mě v úterý večer opustila. Náhle a bez zavinění, uprostřed psaní. Řešení bylo o to těžší, že jsem dnes ráno neměl kafe, ale nakonec jsem v poledne odjel do obchodu a koupil externí klávesnici (a mlýnek na kafe, čímž jsem vyřešil i druhý problém). Předem se omlouvám za překlepy, hlavně neoznačená písmena jako š/č, ř/ž atd. se budou na italské klávesnici plést. Číst dál
Dvakrát suchý ryzlink z Mosely
Vítejte u dalšího dílu cestovatelsko-vinného deníčku z Toskánska! Původní degustační program Jak chutná toskánské víno v Toskánsku jsem se rozhodl rozšířit na Jak chutnají německé ryzlinky v Toskánsku. Blíží se Vánoce a z ročníku 2022 jsem nepřivezl ani zdaleka všechno. Číst dál
Pipirii, naturální senzace z Toskánska
Ladím formu na dlouhou cestu zpátky do Toskánska. Carmignano i další objednávky jsou rozvezené a rozeslané a Pošta už ve čtvrtek potvrdila, že je doručila. Od nového zákazníka, kterému jsem v úterý vezl hned tři bedýnky, jsem dostal dárek, toskánské naturální víno. Chtěl jsem si ho odvézt zpátky do Toskánska, ale nakonec je otvírám ještě doma. Naturální vinař Marco Tanganelli by jistě neschválil uhlíkovou stopu, která by vznikla následkem velkorysé dopravy jedné lahve do Čech a zpátky do Toskánska. Číst dál
Sekt z Vermentina
Dlouho jsem kolem sektu chodil v místním hypermarketu. Z etikety je jasné, že půjde o druhotné kvašení v tanku čili Charmat (Vino Spumante di Qualitá Brut), což se považuje za levnější (určitě) a horší (to je otázka…) náhradu „plnohodnotného“ sekundárního kvašení v lahvi. Bylo to den před odjezdem do Čech a cena byla velmi příznivá, tak jsem koupil. Úvodní fotka je z přístavu ve Vadě. Někdy si budu muset přivstat a koupit si ráno od rybářů čerstvou rybu. Na další fotce je infografika na zdi rybářské boudy, sdělující že ryby se prodávají brzy ráno, za úsvitu. Číst dál
Cannonau od Sella e Mosca
Na úvod fotka ze včerejšího výletu do vnitrozemí. Panoráma vesničky La Sassa na mě nečekaně vykouklo z lesa. Je to úplně mimo běžné turistické trasy, zajel jsem tam, jen protože jsem v červnu našel a nevyužil pronájem domku v La Sassa za asi 22 EUR na noc. Založeno před 900 roky a dnes má 152 obyvatel. Je to samota, vyhnanství, ale krásné vyhnanství. Číst dál
Taurasi
Už jsem tady několikrát jásal nad bílými víny vinařství Feudi di San Gregorio a konečně přišel čas na první červené. A je to rovnou Aglianico, nejoceňovanější místní odrůda (jsme v Kampánii, kousek pod Neapolí). Dosud jsem se jí vyhýbal, protože Feudi i Mastroberardino mají Taurasi docela vysoko naceněná, a taky proto, že jsem netušil, o co jde. Už název denominace Taurasi mi zní obludně a zvířecky, a něco na tom asi bude, protože wikipedie zmiňuje, že stejného základu je severoitalské Torino (Turín). Nakonec rozhodlo okukování regálů v místním supermarketu a snesitelná cena. Číst dál
Chianti 2015 od Fontodi
Svoje první Fontodi jsem si koupil v baru v Ponteginori někdy v roce 2010 nebo 11. Stálo 18 EUR a na takové utrácení jsem tehdy vůbec nebyl připravený. Chodili jsme s dětma do baru snídat (italské bary tak fungují, teplý croissant plus cappuccino, dětem croissant a džus) a já jsem lahev Fontodi dva týdny okukoval. Vypravil jsem se pro ni až poslední večer před odjezdem, zlomenej člověk, co se na celý rok loučí s Toskánskem. Objednal si kafe, sundal Fontodi z horní police vinotéky a postavil ho před sebe na pult. Patron mi dal kafe a naúčtoval mi jen Fontodi. Nemluvil jsem italsky, tak jsem jen se zdviženým obočím ukázal na kafe a patron zavrtěl hlavou a mávl rukou, jakože kafe mám k tak velkýmu nákupu zadarmo. Do ČR to vozí Jirka Markuzzi a na jeho degustacích jsem se naučil brát základní Chi Classico každoročně jako benchmark ročníku. Číst dál
Dvakrát Holubník Svaté Kláry
Slovními hříčkami, které nabízí překlad názvu nejrenomovanějšího sanžimiňánského vinařství Colombaio di Santa Chiara jsem vás bavil už dříve, takže jen stručná rekapitulace. Colombaio je italsky holubník (stylizovaný obrázek holubníku vizte i na etiketách vín) a svatá Klára (1194 – 1253) byla abatyše, které pro asi nejpopulárnějšího katolického světce Františka z Assisi chovala holuby. František proslul tím, že mluvil se zvířaty a v oblibě měl právě holuby. Biskupové sice o ženských řeholních řádech vtipkují, že jsou vyjímkou z pravidla o Boží vševědoucnosti, ale abatyše Klára byla nakonec taky svatořečená (už roku 1255, ale od roku 1958 je patronkou televize a telekomunikací. Vaše mobily ochraňuje Svatá Klára). Podobného renomé dosáhlo vinařství Colombaio di Santa Chiara, patřící rodině Logi – ještě před několika lety to bylo jediné místní vinařství, které se pravidelně objevovalo v žebříčcích TOP výrobců a nejlepších vín. V posledních několika letech se přidalo několik dalších, ale Colombaio má k dobru přinejmenším několikaletý náskok. (Úvodní fotka je ukradená z Facebooku, vpravo je vinotéka, kde jsem dvě Vernaccie koupil.) Číst dál
Verdicchio a Vernaccia
Verdicchio dei Castelli di Jesi Classico Superiore 2022, Casalfarneto
Náhodný úlovek ze supermarketu. 7 EUR je na supermarketové Verdicchio vlastně spousta peněz, ale tohle má na sobě nálepku osvědčující 97 bodů od Luky Maroni, tak jsem se nechal zlákat. Jsme ve středoitalském regionu Marché. Výrobce je malé vinařství se 14 hektary vinic. Číst dál