Už jsem si dlouho neužíval francouzského supermarketového řádění. Před sedmi-osmi lety jsem náruživě plenil regály burgundských sámošek a cpal do vozíku laciná vína s nálepkami Tastevinu a medailemi ze soutěže v Maconu – to byly slušné záruky kvality.         

Srpnový výlet do Alsaska byl první od roku 2009, ale pokud jde o laciné poklady ze supermarketů, byla to bída. Jednak jsem šetřil místo v autě na bedýnková vína Laurenta Scheideckera, jednak jsem za dvou návštěv v Intermarché a E. Leclerc ukořistil tuhle jedinou šardonku. Možná došly nálepky Tastevinu a Maconu, ale přijel jsem bez úlovků. Ještě horší překvapení bylo, že jsem v policích Leclerka našel plno lahví dvou ze tří absolutně nejlepších alsaských vinařství, Domaine Weinbach a Zind Humbrecht. Sice to nebyla žádná slevová akce, lahev za standardních 40+ EUR, ale první pocit byl trochu jako potkat v Perlovce zmalovanou svojí první třídní učitelku. Prostě Perlovka už není, co bývala :o))) a opravdové vzrušení dnes už musíte hledat jinde.

Bourgogne 2009, Chardonnay, René Moreau

Etiketa toho víc skrývá než oznamuje, jen podle směrovacího čísla jsem se dovtípil, že výrobce sídlí v Nuits-Saint-Georges, burgundském městě s vůbec nejpoetičtějším jménem. Tastevinage je každoroční burgundské ocenění určené vínům, která kvalitou překračují deklarovanou apelaci a udělují je sami vinaři, neboli přesněji Společenství rytířů Tastevinu. (Co je to tastevin, to už si každý najde za domácí úkol, nápovím jen, že je to středověký předchůdce OIV skleničky-koštovačky a v románských zemích cechovní odznak someliérů.)

Klasická lahev, promočený korek. Ročník varoval, že by mohlo jít o opožděný výprodej příliš dlouho nevypitého vína, vzhled ve skleničce obavy nerozptýlil – víno má pěknou jiskru, ale barva je už hodně nazrálá. Vůně je zřetelně oxidativní a tak jsem se chystal víno odepsat. Ale v chuti je to docela slušná šardonka z barikového sudu, s odbouranou kyselinou jablečnou, výrazně oxidativním projevem, hodně klidným a příjemně minerálním. Barik už vyvanul a zbyly z něj jen oxidativní dojmy. Bohužel se někam ztratila i kyselina, a šardonka bez kyseliny je jako dlouhé manželství bez sexu. Asi bych po pěti letech radši zvolil svěžejší a mladší šardonku, ale čistě technicky to není špatné a jestli jste tolerantní k oxidativně postaveným vínům, za 6,20 EUR (176 Kč) je OK.

Žádnou šardonku sice v aktuálních alsaských bedýnkách nenajdete, ale bohatě vám to vynahradí Sylvaner, Pinot Blanc, Riesling, Pinot Gris, Gewurztraminer a Pinot Noir od Laurenta Scheideckera. Úvodní článek je tady, přihlásit se pak můžete tady!