Na alsaských Pinotech jsem začal ujíždět až mnohem později, ale Osmičku z Hunawihru jsem si objevil už při první dovolené v Alsasku v roce 2006. Tehdy jsem byl z tamních Pinotů rozčarovaný, ale Osmička byla vyjímka. Potom jsem se Alsasku věnoval jen při přejezdech do Burgundska a to na velké objevy nestačilo. Až v roce 2014 jsem si objevil mittelwihrského Scheideckera. Už tehdy jsem měl podezření, že se alsasští vinaři začali Pinotu Noir systematicky věnovat a že kvalita znatelně stoupá, alespoň podle mého srovnání s rokem 2006. O rok později jsem už navštívil víc prvoligových vinařství a myšlenky o růstu kvality Pinotů se mi potvrdily. Aktuální růst cen burgundského ročníku 2015 i další očekávaný růst ročníku 2016 nahrává tomu, abych se o alsaské Pinoty zajímal víc a víc. Burgundsko má skoro 700 let náskok, ale zdá se, že tamní Pinoty se brzo stanou prakticky nedostupnými.
Osmička čili Pinot Noir Huit se prosadila už na několika degustacích, naposledy na nedávné oslavné degustaci Komunitních bedýnek. Jeden z účastníků poznamenal, že to je nejlepší Pinot Noir, jaký kdy pil, druhý zase jel o dva dny později nakupovat do Alsaska. Vyprosil jsem si jednu lahev nového ročníku, na degustaci jsem otvíral třináctku. Já bych ze zmiňované oslavné degustace dal přednost jinému Pinotu, Trois Chatteaux 2011 z vinařství Kuentz-Bas, ale ten už je cenou prakticky taky burgundský. Hunawihrský Pinot Huit má takový wow-efekt, který při prvním setkání většinou ohromí.
Pinot Noir „8“ 2015 AOC Alsace, Cave Vinicole de Hunawihr
Stylizovaná, extrémně jednoduchá etiketa. Za mě by si víno zasloužilo lepší ambaláž, ale v hunawihrském družstvu takhle balí celou Grand Cru řadu. Ve skleničce temná nefiltrovaná rubínová barva, na nose intenzivní se zralým ovocem, švestky, višně, zpočátku výrazně lesní plody. V chuti ovocné, koncentrované, s dobrou kyselinou a důrazným ovocným projevem (ostružiny, švestky, višně) okořeněným barikovým sudem. Sud je zatím až příliš výrazný včetně lehkých octových tónů, které se, myslím, během roku vytratí. Ten wow-efekt tam stále je, způsobený vyšší koncentrací, ovocným projevem a populárním projevem malého sudu. Za mě je té koncentrace na Pinot až moc, alkohol má nepinotových 14%, prostě žádný burgundský ideál to není, ale až se za rok (za dva) vytratí projevy sudu a vystoupí ovoce, bude to paráda.
Zrovna jsem přijel z Alsaska. Při plánování cesty pro moravské vinaře jsem se inspiroval blogem pana Skleničky a zařadil i návštěvu Domaine Scheidecker. Byla to dobrá volba, protože vinař je velmi sympatický, stejně jako jeho rodina. Bílá vína jsou velmi pěkná, čistá a rozumně naceněná. Jednoznačně doporučuju, i ostatním se všechna degustovaná vína líbila, což je co říct. Z červených jsme měli barikovaný Pinot noir 2016, ale ten mě jako jediný vzorek příliš neoslovil, já ale obecně alsaským červeným (a Rulandě modré obecně) na chuť zatím nepřišel.
Děkuju za komentář! Raději bych víc odběratelů Skleničkových bedýnek, ale jsem rád, když zatáhnete moravské vinaře k mým oblíbeným vinařům (jen doufám, že jste to Laurentovi řekl :-) Kurňa příště napište předem, bedýnka Scheideckerových vín nového ročníku by se mi hodila!
Sorry, až teď mi došlo, že o jeho vínech jste už dlouho nepsal, takže mladší ročníky asi neznáte. My jsme ochutnávali hlavně řady Sélection a Grands cru, zde můžete objednat prakticky cokoliv a určitě nesáhnete vedle – tip na „bedýnku naslepo“ :-) .
On hlavně vyměnil technologii. Koupil nerezové tanky místo klasických alsaských 70hl sudů. Já to vím jen z webu, nebyl jsem tam, neznám rozsah změny a vína. Mě bavila ta základní vína s klasickým dřevěným projevem, nevím, jak daleko zašla změna. Bez toho by to fakt bylo naslepo, to nedám, ledaže tam někdy zajedu.