Už po prvním nakouknutí do Alsaska v roce 2003 jsem nadšeně vykládal, že nám Čechům a Moravákům bude Alsasko blízké: vesnice jsou dost podobné těm našim a pěstuje se tady šest bílých odrůd a jedna modrá, všechny dobře známé z Moravy. To by byla dobrá otázka v someliérské soutěži nebo testu WSET: kolik je v té poslední myšlence o odrůdách, na první pohled jednoduché, nepřesností a nepravd? (Jako připomenutí aktuální alsaské bedýnky dávám opakování textu ze září 2015.)

Můžeme začít už tím, jestli je Gewürztraminer bílá odrůda (u nás se většinou pěstuje Tramín červený a ten patří, jak říká název, mezi červené odrůdy). Kromě šesti bílých odrůd se v Alsasku pěstuje i Chardonnay, ale to se používá výhradně v (obchodně) nejdůležitějším místním víně, Crémantu. Každý asi taky ví, že alsaský Muscat AOC bývá směs Muškátu alsaského a Muškátu Ottonel, a někteří vědí i to, že Pinot Blanc AOC bývá směs Pinotu Blanc a Auxerrois. Dlouho jsem si myslel, že Auxerrois je jen synonymum pro Pinot, ale není. Je to samostatná odrůda, příbuzná, ale ne totožná s Pinotem. A teď vám k těm šesti bílým apelacím nebo odrůdám (a jedné červené, Pinot Noir) přidám ještě osmou. Klevener de Heiligenstein.

Dříve jsem ji nezaregistroval nejspíš proto, že mi jméno splývalo s dalším synonymem pro Pinot Blanc, a to je Klevner. Letos se mi v Alsasku dostalo trochu školení. Aby to nebylo moc jednoduché, tak jeden vinař tvrdil, že Klevener de Heiligenstein je odrůda Savagnin rose, mutant (jurského) Savagninu Blanc, a druhý vinař říkal, že je to příbuzný Gewürztramineru. Pan Sklenička studiu knih moc nedá a to s sebou občas nese i podobně matoucí informace: při degustaci jsem měl dojem, že chuť začíná jako naleželý Pinot Blanc a končí jako Tramín, takže jsem se přiklonil k druhé variantě. Možná si myslíte, že k podobným zmatkům bych nebyl vystavený, kdybych si to řádně nastudoval v knihách, ale ani to neplatí: Wikipedie uvádí jedním dechem Savagnin i Tramín, prostě Savagnin jako odrůda z rodiny Tramínů (dvěma mutacemi jedné odrůdy vás nebudu zatěžovat). Dlouho se odrůda zaměňovala za Gewurztraminer. Takže název Klevener de Heiligenstein se používá pro vína z odrůdy Savagnin Rosé. Může za to heiligensteinský starosta Erhard Wantz, který v roce 1742 odrůdu přivezl z italské Lombardie a začal ji pěstovat. (Ve skutečnosti je to s Alsaskem ještě složitější, apelace je v Alsasku jen jedna, Alsace AOC. Klevener de Heiligenstein nebo Riesling je jen jedna ze specifikací, upřesnění.)

A protože je to označení původu, tak se vztahuje jen na několik málo obcí na severu Alsaska (především Heiligenstein, který sousedí s Barrem, a Obernai. Celá oblast, kde je Savagnin povolen, má asi sto hektarů, ale aktuálně je vysazeno jen asi padesát hektarů Savagninu. Takže na alsaských 15.000 hektarů pěkná rarita :o). Žádný div, že moje první lahev Kleveneru pochází z Barru, od Vincenta Stoefflera.

Domaine Stoeffler, to je především 12,5 hektaru vinic a asi 90.000 lahví ročně. Vinice dvou vinařských rodin (už se přitom usmívám, protože to píšu tento týden už u třetího vinařství) se spojily manželstvím Martiny a Vincenta Stoefflerových, čímž se taky vysvětluje jedna podivnost při degustaci, totiž že vína pocházejí nejen z vinic u Barru, ale taky z jižnější části Alsaska, z okolí Ribbeauvillé (Muehlforst a Schoenenbourg). Organické hospodaření na vinicích od roku 2000 a bio-certifikát Ecocert od roku 2002. Omezování výnosů kvůli lepší vyzrálosti hroznů, ruční sklizeň (to jsem v ostatních reportech už ani nepsal, jestli někdo dnes ještě sklízí kombajnem, tak se tím nechlubí), šetrné lisování a spontánní kvašení, delší ležení na kvasničních kalech a lehká filtrace, to jsou hlavní zásady vinařství. Jinak Kirchberg je skutečně obrovský až majestátní kopec, který dostal jméno podle dvou kostelů: jsou na něm vedle sebe kostel katolický a protestantský. Za tropického srpnového odpoledne jsme před týdnem s panem Stoefflerem prokoštovali dvacítku vín, dnes dám poznámky jen o jednom z nich.

Klevener de Heiligenstein 2014, Domaine Stoeffler, Barr. Jednoduchá stylizovaná ambaláž, klasická alsaská lahev. Středně plná světle žlutá barva, zářivě čirá. Vůně je travnatá a kořenitá až rybízově kabernetová s medově přezrálými tóny. V chuti zase med a přezrálost společně se zelenou nevyzrálostí, jemnější kyselina a tramínová kořenitost. Celkový projev je s jistým zjednodušením popsatelný jako jev známý z moravských Sauvignonů a transcedentálně promítnutý do kosmu alsaských Tramínů: kopřivově zelený Tramín smíchaný s vyzrálým až medově přezrálým Tramínem. Je to blízko Gewürztramineru, ale bez opulentní tramínové aromatiky a s chlorofylově nevyzrálými tóny. Trochu teplé alkoholem (13,5%), pěkné, ale nedá se to posuzovat podle klasických odrůd a poměřovat Gewürztraminem. Ryzlink, Tramín a Chardonnay přepsaly měřítka v hlavách konzumentů a kdo chce jít do minoritních odrůd, měl by odhodit mainstreamová měřítka. Jestli to stojí za to, to si musí rozhodnout každý fanoušek vína sám za sebe :o)

Nová alsaská bedýnka je složená z vín vinařství Famille Hauller ze Sélestatu. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.