Dnes se vydám do minového pole trendů a spekulací, kterému jsem se zatím vědomě vyhýbal, konkrétně trendu vyšších úrovní alkoholu ve víně. Dostal jsem odkaz od důvěryhodného člověka, ale ústředním tématem je (samozřejmě) razantní zjednodušení. Graf ukazuje, jak se za třicet let zvýšily úrovně alkoholu ve víně. Je to prosté, milý Watsone, první sloupec ukazuje devadesátky, druhý první desetiletí a třetí… no žejo.

Zdroj je Liv-ex.com, databáze vín a jejich prodejců (celý článek). Graf je postaven na 13,000 ověřených údajích o obsahu alkoholu neboli objemových procentech (ABV). Obecně se věří, že průměrná úroveń alkoholu ve víně posledních třicet let stoupá, ale… zůstává spousta otázek.

Růst alkoholu ve vínech se většinou vysvětluje globální klimatickou změnou. Zjednodušeně, teplejší klima dává zralejší hrozny s vyššími cukry a tudíž vyšší alkohol. Segmentace ale vede k jiným závěrům. Za třicet let se změnily postupy práce ve vinohradech (to byla úplná revoluce!) a v některých případech i sklepní práce. Klobouček pro červená vína z Burgundska, u kterých alkohol jen stagnuje. Zlé jazyky tvrdí, že za tím je útěk od dávné praxe chaptalizace, tedy přidávání cukru do moštu. Napadá mě, že časem se mohou změnit další zavedené postupy a vinaři začnou snižovat alkohol sběrem hroznů po dešti?

Aby to nebylo jednoduché, tak různé země mají jiné předpisy pro uvádění alkoholu na etiketě včetně tolerance. Asi všichni tušíme, že v některých regionech může 13,5% alkoholu znamenat cokoli od 13,0 do 14,0. V USA se toleruje jednoprocentní odchylka pro vína nad 14%. Pro vína pro 14 nebo méně procent je tolerance 1,5%. A kdo řekl, že statistika je přesná hra nepřesných čísel? Ani graf, ani článek nepřináší žádné autoritativní odpovědi na naše časté otázky. Jen další otázky :-)