Jasně že wine-blog není dobré místo na to, abych si vyřizoval účty s celým světem, ale jsou chvíle v životě, kdy nezbývá než porušit pravidla. Dobrá zpráva je, že jsem přivezl z Toskánska další bedýnky, tentokrát s pěti podobami Sangiovese z Tenuta di Gracciano della Seta. Bedýnky jsou rozeslané, pro opozdilce mi ještě zbývá pár lahví Rosso 2022 a Vino Nobile 2020 a 2021. A tím dobré zprávy končí, po pěti dnech v Čechách se návrat zvrhnul ve fiasko. Pokud vás nebaví fňukání,  stěžování a nadávání, přeskočte dva odstavce až k chřestu.  

Ráno před odjezdem z Itálie mi odešel notebook. Doma jsem bleskově koupil nový, oživil instalace a všechna hesla do bank, Celní správy atd., ale ani po třech dnech na zákaznické telefonní lince České Pošty se mi nepodařilo oživit Zákaznickou kartu České pošty. Po dvaceti e-mailech mi napsali, že mi heslo posílají doporučeně na starou adresu a není žádný způsob, jak jim sdělit novou, vítejte v digitálním věku! Jestli lidská civilizace zanikne, nebude to po jaderné válce, ale po celkovém vyčerpání populace korporátními zákaznickými linkami. Přežijí jen Masájové a Papuánci.

Před cestou do Itálie jsem vyměnil brzdu na zadním kole auta, protože zůstávala viset a přibržďovala. Po návratu domů jsem zjistil, že se nová brzda chová stejně. Chtěl jsem to reklamovat, ale servis má obsazeno příští dva týdny a nemá čas se tím zabývat. Je to prkotina, takže jsem strávil den hledáním automechanika, který má čas, ale to není nic proti zubním lékařům. Můj zubař je tak zavalený prací, že se na můj ulomený zub může podívat nejdříve v červenci. Bez ohledu na celoživotní platby pojistného mě každá návštěva zubaře stojí nejmíň čtyři litry, takže moje největší obava ze stěhování do Itálie, zdravotní péče, odpadla. To jsem mohl rovnou zůstat v Itálii a najít si zubaře tam, ušetřil bych si 26 hodin za volantem a spoustu zklamání. Hůř by to snad dopadnout nemohlo.

Jediná dobrá věc (zatím) je nový chřest v Hostíně. Vychytal jsem hned první den prodeje a byl naprosto fantastický, nejlepší v životě. Strašně dobrý za syrova, chutnal po cukrovém hrášku, úplná škoda vařit. Nakonec jsem ho nechal dvě minuty v horké vodě, posypal Grana Padano, přidal vařené brambory a italská rajčata. Bezvadně k němu jde nová Vernaccia di San Gimignano 2023 od Panizzi. Má ovocnou plnost Spätlese, která se hodí k svěží hráškové chuti chřestu, i zeleně travnatý sylvánovský tón, který si obecně spojuju s chřestem. Nevěřím, že by tak dobrý chřest vydržel celou sezónu, takže doporučuju rychle nakoupit v Hostíně / Chřestíně. Užírat mladý syrový chřest je senzační zážitek!

Ještě v Itálii jsem dostal poptávku po ryzlincích z Erdenského Preláta. Doma jsem zjistil, že jich nemám zdaleka tolik, kolik jsem si myslel, ale za to jsem našel tři poměrně vzácné Preláty ve feinherbu, tedy polosuché / polosladké. Když mi potom zájemce napsal, že nic nekoupí, a navalilo se na mě trucování zubařů, autoservisů a pošty, otevřel jsem si jako kompenzaci jeden odporně drahý ryzlink. Vypití drahého vína sice nespraví auto ani zuby, nenapraví Českou poštu ani nenajde klempíře, ale 12,5% alkoholu pomůže na chvíli zapomenout na to, že v Toskánsku u moře by mi bylo líp.

2020 Erdener Prälat Riesling Feinherb Alte Reben Selektion, Karl Erbes
O vinici jsem tady už několikrát psal. Je to jeden z nejvýznamnějších moselských klenotů. Původně s výměrou 0,8 hektaru, vinařským zákonem z roku 1971 po lobbingu velkých vinařských domů sporně rozšířená na 1,5 hektaru. Každopádně je to víno z maličké vinice, kde hrozny extrémně dobře vyzrávají, a která dává vínu perspektivu dalších dvaceti třiceti let vyzrávání.

Ve skleničce je hodně plná žlutá barva, skoro zlato. Na nose je skoro všechno, svěží rozkvetlá horská louka, žluté ovoce, zralý ananas i uvadající květiny. V chuti pěkná kyselina, svěžest i harmonie zralého ovoce: zralé citrusy a žluté ovoce až do zralých hrušek, zemitost a mineralita. 18,4 gramu zbytkového cukru připomíná, že bych měl víno zařadit na stupnici suché / sladké, ale popravdě mě to moc nezajímalo. Z Preláta se většinou dělají sladká Auslese, takže bych čekal slaďák, ale Erbesové v roce 2020 chudém na kyselinu udělali feinherb. Technicky je to polosuché, pocitově hodně plné, koncentrované, a tudíž spíš sladké. S ohřátím se objevuje jemně kořenitý závěr. Podle plného a poměrně svěžího projevu bych víno popsal jako mladé, s doporučením otvírat další lahev kolem roku 2030.