V Toskánsku už to začalo! Na úvodní fotce sklizeň hroznů Chardonnay a Viognieru v toskánském vinařství Caiarossa. V Komunitních bedýnkách bylo několikrát jejich Sangiovese Pergolaia, a možná ještě není všem dnům konec.  

V duchu pohanských (=předkřesťanských) tradic se v naší rodině slaví narozeniny večer předem. Bral jsem to jako danost, dokud jsem se neoženil s dcerkou z rodiny, kde se slavilo až akurátně, tedy v den, na který svátek připadal. V dřívějších tradičních společnostech den začínal soumrakem, rodil se z konce předchozího dne, ne až s ránem. Dobře je to vidět v angličtině, kde Vánoce začínají jako Christmas Eve, tedy Christmas Evening, vánočním večerwm. To jen na úvod, v mém věku se už nikdo nechlubí, že měl narozeniny.

Narozeniny by se neměly odbýt jedním vínem, ale já jich víc otevřel jen náhodou. První byl burgundský Pinot Premier Cru 2011, ale zdál se mi ještě hodně zavřený. Po první sklence jsem otevřel víno z posledních orvietských bedýnek, bílé Campo del Guardiano 2013 z Palazzone. Můžou za to zprávy z Itálie o ničivém zemětřesení, mapa vyjevila, že Orvieto  je na stejné rovnoběžce jako nejhůř postižené obce, a ne moc daleko. O Orvietu jsem ve zprávách nic neviděl, ale stejně jsem nebyl úplně klidnej… zachraňovat děti z trosek nepojedu, ale prachy jsou vždycky potřeba. Tak jsem si aspoň otevřel víno z Orvieta a vyzývám vás k následování. (Sotva jsem text dokončil, Giovanni se ozval: Taky je všechno OK, jen velký otřes. No aspoň že tak.)

Zajímavý text o tom, jak české víno dostalo zpátky svůj terror, zveřejnil New York Times. Je to tady. Připravte se, že na některé věci v textu budete mít jiný pohled.

Campo del Guardiano 2013, Orvieto Classico Superiore DOC, Palazzone
Psal jsem o něm už tady, výběr nejlepších hroznů vinařství. Odrůdy Grechetto, Procanico, Verdello a Malvasie. Vulkanické podloží a na něm vápenité hlíny. Vyšší zlatožlutá barva, hodně otevřená vůně s jablky, žlutým ovocem a kvasnicovými aromaty. V chuti komplexní s ovocným jablečno-hruškovým tělem, hodně plné a naleželé, lehce oxidativní, s příjemnou kovovou mineralitou. Pěkný ovocně-minerální závěr, slušně dlouhé. Poznámka o oxidativním projevu je spíš matoucí, víno bylo devět měsíců v nerezovém tanku na kvasničních kalech. Takže ne oxi, ale s tělem nafouknutým ležením na kvasnicích. Supermarketová vína z Orvieta přinášejí jen zklamání, ale takové Orvieto můžu!

Ve skutečnosti teď neřeším Burgundsko ani Orvieto, ale Gracciano. Toskánské bedýnky budu uzavírat o víkendu, uvítám vaše přihlášky nejlépe do pátku. Sangoiovese z Montepulciana, konkrétně Rosso 2015, Vino Nobile 2012 a 13, Riservu 2012 a raritu, toskánský Merlot 2010. Podrobnosti jsou tady, přihláška tady.