Po více než deseti letech bych už mohl opisovat sám od sebe. V červnu 2007 jsem otvíral blog poznámkami o Meursaultu 2005 psanými kulometnou dikcí. Minulý týden jsem si našetřil stejný Meursault 2013, takže relativně o dva roky starší. Ostatní atributy zůstaly, stejná zahrada, stejná ryba i okurkový salát (z nakládaček). Z etikety zmizel climat „Millerans,“ ale myslím, že to byla jediná změna, prostě ho tam pan de Sousa přestal uvádět.  

Pokud mi paměť dobře slouží, je to jediný Meursault, který jsem si z burgundských cest pravidelně vozil (Albert de Sousa je na fotce z července 2015 vlevo). S rozmachem Komunitních bedýnek jsem dokonce uvažoval o speciální bedýnce od Alberta de Sousy, ale nikdy k ní nedošlo. Jednak by byla hodně drahá, jednak složení nabídky vinařství nebylo příznivé. De Sousa má Volnay a Pommard, potom Bourgogne Blanc a Meursault. Mně se jeho šardonky líbí víc než Pinoty, takže jsem nakonec vždycky nakoupil jen vzorky pro sebe. Pinoty jsem raději hledal v Maranges, Chassagne nebo v Cote de Nuits.

Meursault 2013 AOC, de Sousa – Bouley
Klasická jednoduchá burgundská ambaláž, slušný celokorek. Ve skleničce už výrazně nazrálá zlotožlutá barva. Ve vůni ještě jasný barik s kouřovými toastovými tóny, hrušky, citrusy a vzdušný minerální závěr. Jestli víno výrazným vzhledem varuje před oxidací, vůně to nepotvrzuje. V chuti parádní, ostrá a pevná kyselina, jablka a citrusy, máslové tóny, lískové oříšky, minerální závěr. Dlouhá dochuť nesená pevnou kyselinou. V celkovém projevu převládá lehkost ročníku 2013 (podle plné barvy a hruškové vůně jsem se připravoval na plnější víno). Už je zralé a pitelné, ale důrazná kyselina mu dává perspektivu dalších nejmíň pěti let. Prostě klasický Meursault s máslovými a oříškovými tóny, odlehčený ročníkem a o to dříve pitelný. Meursault se neomrzí.