Na etiketě Rosato 2014 je ještě 13,5% alkoholu, v poznámkách mám Rosato 2018 s 12,5% alkoholu. Ve skutečnosti nejsou toskánská rosé se 14% alkoholu žádnou vyjímkou a rovnou dodám, že mě nebaví. Do aktuální toskánské bedýnky jsem rosé zařadil jen kvůli pestrosti a zbyla na mě jediná lahev. Byla to chyba, ale kdo mohl tušit, že Giuseppe Rigoli udělá lehké rosé s 11,5% alkoholu?  

Luštím k tomu technické informace a vypadá to skutečně na malou revoluci. Běžný postup je takzvané krvácení: to se z kádě odvede samotok s bledou barvou na rosé, zároveň se vinař baví tím, že zbytek moštu / vína bude mít výraznější barvu. Tentokrát technický list zmiňuje několikahodinovou kryomaceraci a spolu s nízkým alkoholem se zdá, že jde o separátní sběr hroznů jen pro rosé, protože žádné další víno s tak nízkým alkoholem v Graccianu nedělají.

Rosato di Toscana 2022 IGT, Tenuta di Gracciano della Seta
Jde o čisté Sangiovese (Prugnolo gentile) z mladších a mladých vinic. Ve skleničce je cihlovo-cibulová růžová, na nose třešně, jablka a luční květy. Středně intenzivní a pěkně sladěné. V chuti úplně suché s pěknou (a nepřehnanou) kyselinou, (i když vzhledem k plnějšímu tělu bych hádal pár gramů zbytkového cukru, není to jen kyselina), třešňové s tóny lesních plodů (ostružiny), hodně dlouhé, lehké, čisté, krásně pitelné. Hned po otevření byla v závěru lehká taninová kořenitost, ale po půlhodině s okysličením se vytratila. Nejzábavnější jsou na tom zmiňované tóny jablek – v rosé z nerezu je nečekám, tak jsem se na ně soustředil a jsou tam :-) Není to žádná detektivka, jen lehké a dobře pitelné víno určené „ke všemu možnému jídlu.“ Potěšila mě změna plánu, pokud jde o vinařské postupy a nízký alkohol. Docela lituju, že jsem si nesehnal informace předem a nekoupil si  dvě krabice navíc. Pro mě je to lepší koupě (270 Kč) než základní Rosso di Montepulciano.