Héritage 2018 Moulin-à-Vent, Domaine Paul Janin et Fils
Héritage je (jak asi víte) česky dědictví, výběr toho nejlepšího z více než stoletých keřů na Janinově parcele Tremblay. To už je božoléský folklór, sto- a více let staré vinice propaguje každý druhý vinař z regionu. Sám sem taky dávám fotky nízkých tlustých a staře vypadajících keřů, v Beaujolais jich je hodně a jednou mi to objasnil Benoit Desvignes z Villié: Nemáme tolik peněz jako v Burgundsku, abysme mohli tak často vyklučovat staré vinice a vysazovat nové. Na druhou stranu, staré vinice dávají koncentrovaná vína s typickým charakterem, to je přesně to, co chytří milovníci vína vyhledávají. Beaujolais jako region je podceňovaný, místní vinaři se snaží vrátit ho na výsluní zájmu, a vína ze starých vinic jsou dobrý nástroj.
Technicky je to sběr hroznů ze starých keřů ze dvou parcel, Les Greneriers a Les Burdelines, s výnosem do 30 hektolitrů na hektar. Žulové podloží s pravěkými naplaveninami, staré výsadby s vedením na hlavu. Podle technického listu kvasí celé hrozny, já bych podle degustace v případě ročníku 2018 odhadoval větší podíl odstopkovaných hroznů. Jednotlivé parcely se zpracovávají odděleně, víno se školí ve velkých sudech deset měsíců na jemných kvasničních kalech, a jednotlivá vína se smísí až před lahvováním.
Ve skleničce je hybrid, falešná karmínově rudá, která na dně skleničky přechází do rubínového odstínu a připomíná poznámky některých božoléských vinařů, že Gamay „pinotizuje.“ Vysoká smáčivost, mosty na stěně sklenky, a 14% alkoholu. Středně intenzivní vůně s tóny růží, krému na boty, masitého červeného ovoce, i přes ten popis velmi kultivovaná a nevtíravě elegantní. V chuti úplně suché s perfektně zakomponovanou kyselinou a slaným tělem. Namísto často popisovaných slaně minerálních závěrů tady přijde slaná chuť hned na začátku a je v těle výraznější než ovocné projevy. Ovoce zpestřuje lehká kořenitost a jemný závoj zraých taninů, který naznačuje delší maceraci slupek. Ohnivý závěr, koření a alkohol. Celkový projev je hodně decentní, elegantní, koncentrovaný, ale v paletě chutí vůbec ne robustní nebo přestřelený. Zrnitá textura, harmonie a elegance, potenciál na dalších deset let. Dá se pít už teď, ale za sebe doporučím počkat alespoň do Vánoc. Jestli za pár let ještě zmizí závěrečné koření, bude to naprosto dokonalé, možná až k parkerovské stobodové dokonalosti. Probírku Janinových vín (jedno na mě bohužel nezbylo) zakončím konstatováním, že tak dobré Beaujolais jako Janinovy 2018 jsem ještě nikdy neměl. Ani v ročníku 2015 ne. Jsem zvědavý na souhrnné zprávy o Beaujolais ročníku 2018.
Připomínám aktální nabídku loirské bedýnky se čtyřmi Sauvignony báječného ročníku 2018 z různých podloží: z vápence, křídy a křemene. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.