Darebák z Escherndorfu aneb o jednom málo známém německém Premier Cru. Napřed si postěžuju na počasí: se zimním časem se mi vrátilo ranní světlo. Ocením, když nemusím vozit dceru do školy za tmy. Brzy odpoledne mě nemile překvapilo, že není ze školy doma, když už bylo skoro tma.  Ovlivňuje to i přípravu blogu: v létě se rozhoduju, kterou lahev vytáhnu, až po šesté hodině.  V listopadu bych po šesté už venku nepořídil fotku. Musím fotit odpoledne nebo publikovat o den později.     

Ještě horší to teď bude s tím, jak nedostatek světla ovlivňuje člověčí nálady a vnímání okolního světa. Letos bylo jen pět teplých a slunných měsíců a do toho přijdou prezidentské volby. To zase bude sebevražd. Tak se prosimvás opatrujte. Připomínám, že víno je slunce zavřené v lahvi, do Komunitních bedýnek budu jako první pomoc proti zimním depresím vybírat vína prosluněná radostí a optimismem.

Pan Sklenička toho letos moc nenacestoval, kromě prázdninových Benátek s dcerou slastně vzpomínám hlavně na zářijový výjezd do Franků. Kdybych to měl shrnout do jedné věty, tak u Hofmannů (bedýnka!) měli nejlíp pitelná vína, u Heigelů byla některá nejlepší vína z cesty a u Schäfferů to bylo tak nějak celé úplně v pořádku. Vína, vinař, město, přijetí – všechno do sebe utěšeně zapadlo jako skládačka. Cestování po Frankách se mi líbilo, ale Escherndorf je jako cíl úplně nejlepší.

2015 Escherndorfer Lump Silvaner trocken 2015 VDP Erste Lage, Weingut Schäffer
O návštěvě vinařství a degustaci s Egonem Schäfferem jsem už psal tady. Ambaláž je francká klasika, bocksbeutel, s noblesní etiketou a perfektně sladěnými barvami. S označováním vín podle německého predikátního / a VDP klasifikace jsem už tady podrobně psal v zářijových reportech z cesty, tak si to najděte. Poslední větu jsem napsal hlavně proto, že si nejsem jistý správným přepisem názvu vína v titulku. Je to boj, ale není to Můj Boj :-)

Ve skleničce je plná citronově žlutá barva, na nose citrusy, kvasnicová naleželost, důrazně travnatost nebo obecně herbální tóny. Je toho dost (= je to intenzivní) a je to čisté. Jsme v Německu, tady se čistota cení (a píšu to bez jakékoli ironie). Při tom všem je vůně poměrně široká, připomíná mi znovu přirovnání, které jsem už několkrát napsal (německé Chablis) a taky to, že Schäffer kvasí bez přidání selektovaných kvasinek. Výsledek je stále čistá, ale poměrně bohatá vůně.

V chuti je Silvaner hodně plný, s pevnou kyselinou a čistým odrůdovým projevem. Citrusy, travnaté tóny, lehká kořenitá tečka v závěru. Naleželé až máslové delším kontaktem s kvasnicemi (velký sud). Plností chuti a zřetelně seriozním projevem to není víno na každodenní pití, vyžaduje větší soustředění (a hrozí vyšším alkoholem, 13,5%). Čistota jak ve vůni tak i v chuti. Kyselinou a celkovým profilem má blízko k ryzlinku, ale chybí mu lehká živelná pitelnost, kterou si ryzlinky drží i mnoho let  po nalahvování. Možná je ještě příliš mladý, vápencová mineralita v závěru ještě hodně vyčnívá a potřebuje čas. Mineralita s okysličením vystupuje a přispívá k celkovému starosvětskému, málo modernímu projevu vína (ale myslím to jako pochvalu!). V zásadě dávám přednost lehčím, kabinetním Silvanerům, ale Schäfferův Lump 2015 je bezvadná střední cesta mezi lehkým kabinetem a ambiciozním, seriozním Spätlese (přestože má blíž k serióznímu Spätlese).