A zpátky do Burgundska s vínem koupeným po ochutnávce v roce 2009 v obecní vinotéce v Aloxe, hned naproti vinařství Voarick. Na webu jsem teď výrobce nenašel, jen cenovou historii několika vín. Co se dá vyčíst z etikety?
Corton Renardes Grand Cru 2005, Bruno Colin, Aloxe-Corton
Především slavný ročník 2005 a vinice, Grand Cru Renardes čili Lišky. Leží na Cortonu až nahoře, těsně pod lesem, a jméno dostala podle lišek, které (prý) chodí z lesa okusovat hrozny. Takže taky odrůda, Pinot Noir, nic jiného se (snad) na Renardes nepěstuje. Ostatní údaje jsou jen matoucí, jako vinař je uvedený neznámý Bruno Colin z Aloxe, ale víno lahvovaly Caves du Chapitre. Při nákupu jsem to nezkoumal, měl jsem za to, že Bruno Colin je místní vinař a vybíral jsem z několika Grand Cru podle chuti (a ceny). Tohle stálo do 40 EUR, letos jsem se do vinotéky už ani neodvážil zajet kvůli očekávání vyšších cen.
Klasická burgundská lahev a supermarketově stylizovaná jednoduchá etiketa. Ve skleničce zdravá rubínová barva, hluboká, s lehce nahnědlým nazrálým odstínem, ale stále vesele mladistvá. V intenzivní vůni peckovité ovoce, višně-třešně-švestky jako z učebnice, jako bonus ovocný parfém s trochou alkoholu (13,5%). Velmi přitažlivé, po chvíli i s trochou zemitých aromat. V chuti dokonalá ovocná rovnováha, sladěná kyselina, hodně vyzrálé peckoviny a mizející taniny. V závěru kafe a trochu štiplavého koření. Opulentně bohaté a důrazné, hlavně v ovoci, a hodně podobné dojmům z nákupní degustace. Hned po otevření se v chuti objevily náznaky těkavých tónů, ale během pěti – deseti minut zmizely.
(Na fotce Corton v listopadu 2008. Fotky Cortonu v srpnu jsou ve všech encyklopediích :o) Když si vzpomenu na první setkání s ročníkem 2005 na burgundských degustacích v květnu 2009, je to celé někde jinde – paprika a pepř zmizely, ovoce vyzrálo, taniny se ztrácejí. Na desetileté víno se zdá být v nejlepší formě, téměř bych napsal nabušené ovocem a kořením, určitě by ještě 3 až 5 roků vydrželo. V chuti to není taková hloubka, jako slibovala barva a vůně, ale víno je pevné, sebevědomé, výrazně ovocné. Bodovat takové víno je složité, ale berličkou může být rada jednoho vynikajícího someliéra: když dáte ve stobodovce plnej počet bodů za vzhled a vůni, tak už se těžko vyhnete devadesátce! U mě 92 bodů/100.