Horní fotka nemá nic společného s rhônskými bedýnkami (ale ještě se můžete přihlásit!), sedím doma na zahradě za teplého letního večera :o) S delšími přestávkami se už po několikáté znova a znova pokouším přijít na chuť odrůdě Chenin Blanc. Ne že by na tom nějak zvlášť záleželo… prostě jsem v říjnu 2013 vyloudil od sekretářky pana Baudryho krabici (už oficiálně vyprodaného) Cheninu a postupně se snažím vytvořit si k téhle (u nás exotické) odrůdě nějaký vztah.
O setkání se starým panem Baudrym jsem už psal tady. Byl jsem u něj v únoru 2013 a sluší se podotknout, že jsem na něj přišel díky blogu Bertranda Celce, který považuju za jedno z vůbec nejzajímavějších čtení o víně na webu. Minulý týden měl Bertrand nový post o další návštěvě u Baudryů, je to tady (doporučuju).
Jako každý vinař, který chce něco dokázat, začal Bernard Baudry selekcí a omezením. Ze všech odrůd, co jich na světě je, si vybral dvě, jednu modrou (Cabernet Franc) a jednu bílou (Chenin Blanc). Nebo si ty dvě odrůdy vybraly jeho, co já vím. V sedmdesátých letech se Cabernet Franc bral jako zdroj laciného pití pro pařížská bistra, ale několik podivínů (s Baudrym v čele) z něj udělalo Záležitost. Dnes je Baudry oceňovaný jako průkopník (nebo prorok:o) Cabernetu Franc, za sebe můžu říct, že setkání s ním je příjemně civilní. Oboustranně, pan Baudry je docela obyčejně lidsky zvědavý a citlivý na to, co si o jeho vínech myslíte, dokonce i když jste z exotické středoevropské země, kde pěstuje Cabernet Franc snad jen jediný vinař. No tak jsem v týdnu prodal několik Baudryho Cabernetů, dneska jsem obrousil a nalakoval zahradní stůl, a odměnil jsem se Cheninem z Chinonu.
S blížícím se víkendem v trojském zámku se mi chce dodat, že Baudryho vína jsou příkladem toho, jak pan Sklenička rozumí pojmu autentická vína. Baudry nehoruje pro biodynamiku, organickou certifikaci získal na jaře 2013 (prý to požadovali někteří zákazníci, ale když jsem u něj v únoru 2013 byl, tak o tom nepadlo ani slovo). Nehoruje ani pro barikové sudy (ale nejlepší vína v nich nechává vyzrávat). Od začátku postavil vinařství na tom, že nechal kvasit hrozny z různých parcel separátně, podle podloží. Má tak jednu základní (modrou) odrůdu, ale několik vín. Z kamení, z jílu, ze svahu i z roviny. Každé chutná jinak, každé je zřetelně jiné. Vína nefiltruje, ale ne proto, že je to dnes moderní. Prostě si před deseti lety nalahvoval jedno víno z poloviny bez filtrace a z druhé poloviny postaru, filtrované. A dalších pět let pravidelně kontroloval oba výsledky. Když po pěti letech zjistil, že nefiltrované víno má bohatší chuťový projev (a zároveň se po pěti letech nijak nezvrhává a drží), teprve tehdy se rozhodl opustit filtraci. Ten chlap prostě dělá všechno opravdově a z přesvědčení, rozvážně. Všechno, co vám dá ochutnat a co vám o tom poví, dává smysl, a občas je to skutečná radost.
La Croix Boissée 2012, Chinon Blanc AOC, Bernard Baudry
Robustní těžká lahev, poctivá cínová záklopka a celokorek. Ve skleničce už mírně nazrálá, plnější citronově žlutá barva s kovovým odstínem. Ve vůni obtížně popsatelné jako zralé sladké citrony. Sladký citron neznám, ale líp to popsat neumím :o) Barikované Chardonnay bez kyseliny? Citronová vůně s vanilkou a sladkou skořicí? Nic pekelně vzrušujícího, spíš konejšivá příjemně hřejivá vůně s lehkým dotekem malého sudu. V chuti můžu zopakovat předchozí pokusy, zralé (až sladké) citrony se skořicí a vanilkou nebo Chardonnay bez důrazné kyseliny. Příjemně klidné, suché, s lehounce kořenitým až štiplavým závěrem a dochutí. Dlouhé. Chtěl jsem původně víno poslat do soutěže, ale takhle večer na zahradě, bez bílého ubrusu a pekelného soustředění, bych dal (jen) 89 bodů. Ale nic mě to nemrzí, víno se dobře pije a celé se prostě líp hodí na pití než na soutěžení. Podobně jako pan Baudry.
V aktuální Komunitní bedýnce žádný Chinon nenajdete, jen poctivou Rhônu z Domaine des Gravennes, přihlásit se můžete tady. Navíc chci připomenout burgundsko/božoléskou degustaci U Lachtana v úterý 9. června, info je tady a ještě jsou volná místa!