Santini umí! Pochmurnou náladu tří ledových mužů léčím vínem a myšlenkami na Itálii. Zařizuju dovoz sangioveských bedýnek z Gracciana (dnes se mělo nakládat, ale potvrzené to ještě nemám) a otvírám staré italské lahve z dřívějších bedýnek. Od kamaráda jsem dostal vzorek nové Vernaccie di San Gimignano 2018 od Santiniho a po devíti letech mi došlo, co znamená název vinařství. Po nedávném propíjení se spoustou vápencových vín z franckého Escherndorfu mě trkla jistá podobnost projevu a zadal jsem Calcina do slovníku. A je to tak, je to vápno. Santinimu roste Vernaccia na vápencové půdě.  

Vzpomínky říkají, že v San Gimignanu jsem byl poprvé v roce 2003. Tehdy jsem si ještě vystačil s nákupy jednoduchých VSG v supermarketech za okouzlujících 5-7 EUR. Sice jsem už tehdy kupoval Vernacciu ve vinařství Fattoria Il Palagio, ale ani to nebylo víno, které by supermarketové lahve nějak výrazně převyšovalo. (Ani cenou 5 EUR ne, když jsem před dvěma roky objevil v Praze Italem provozovanou vinotéku s touhle Vernacciou za 340 Kč, mohl jsem si ukroutit krk.) Podle starých zápisků na webu tady jsem byl v Tenuta Le Calcinae poprvé v roce 2012. Koupil jsem si několik lahví ve vinotéce a o rok později jsem se už domluvil s vinařem na návštěvě. Simone Santini je (výborný vinař a taky) showman. Nadšeně se bavil se mnou a dvěma dětmi (tehdy 8 a 12 roků), zapózoval mi na fotky ve vinici a v září jsem tři jeho vína přivezl do Komunitních bedýnek.

Prodejní cena tehdy byla 8 EUR (x 26) plus 30 Kč za dopravu, takže 238 Kč. Když jsem to rok na to chtěl zopakovat, bylo už EURO za 29 a Santini zvedl ceny, nově by víno stálo skoro 300 kaček. To jsem nechtěl, jednak jsem chtěl Vernacciu držet cenově níž a jednak by to vypadalo, že jsem využil zdražení EURO ke zdražení vína. Po nějaké době Santiniho objevil Wine & Food Market a prodává ho dodnes. Dnešní lahev tam stála 339 Kč, se znalostí exportních cen atd. je to myslím v pořádku.

Ke zkušenosti s Vernacciou dodám, že jsem se na jaře 2012 setkal na degustaci s Franceskem a Flavií z vinařství Cappella Sant Andrea. Návštěva vinařství nikdy neklapla a když jsme se potkali na další degustaci na podzim 2013, řekl jsem omluvně, že už jsem dovezl jinou Venacciu. „A od koho?“ ptala se Flavia. Přiznal jsem Santiniho. „Ale to je dobrý!“ Flavia se úplně rozzářila. „Simone má vynikající Vernacciu!“ Žádná výčitka…

Nedávno začala Sant Andreu dovážet Alifea, já jsem se už dříve domluvil se Stefanem Grandim (Podere Canneta, na fotce) Zajímavost: nejlepší místní vinařství zatím nikdo do Čech nedováží a kvůli vyšším cenám si myslím, že k tomu hned tak nedojde…

O odrůdě a jejím vzorném spojení s městem San Gimignano jsem tady už psal mnohokrát, takže jen stručně: malá denominace o 1200 hektarech (z toho asi 700 je Vernaccia, zbytek červená vína) a asi sedm desítek vinařů. Stále platí, že Vernaccia je Popelkou Toskánska. Má reputaci levného a jednoduchého vína, což drží ceny sympaticky nízko. Na druhou stranu se vinaři snaží vydělat víc peněz, a protože zvyšovat produkci už nejde (Vernaccia dobře snáší vysoké výnosy, ale rozloha vinic je daná a rozšiřovat je nelze) snaží se zvyšovat kvalitu. Na jaře si Riccardo Viscardi tady stěžoval na slabou koordinaci úsilí Consorzia VSG, ale jako fanda Vernaccie jsem rád, že ceny nepředbíhají kvalitu – jsou některé světové regiony, kde je to naopak.

Vernaccia di San Gimignano 2018, Tenuta Le Calcinae
Tradiční balení s korkovým uzávěrem, ve skleničce je slabší citronově žlutá barva. Ve vůni svěží luční květiny a citrusy, po čase i kokos a žluté ovoce. V chuti vyrovnané s dobrou kyselinou a tenkým tělem neseným žlutým ovocem. První dojem byl, že projev je hodně zralý až do přezrálosti a lehce kořenitého závěru, ale za chvíli se víno zklidní a kořenité chutě zmizí. 13% alkoholu jako potvrzení horkého ročníku, alkohol je cítit v plnější chuti. Lehce minerální závěr znova připomene vápencové šardonky a dává vínu dotek noblesy. Technicky je to víno kvašené a školené v nerezovém tanku s několikaměsíčním ležením na kvasničních kalech. Nic složitého, ale bezvadné pití s jistou ušlechtilosti to je. Myslím, že odrůdě by prospěl chladnější rok s nižším alkoholem a tenčím tělem, ale Santini se s horkým počasím vyrovnal dobře a jeho Vernaccia už dlouho patří k těm nejlepším místním vínům.