Kalifornský Sauvignon za 15 $ byl parádní trefa. Ale napřed trocha zprostředkovaného poznání…
Podle vyprávění mých českoamerických přátel se vinařství v Napě zvrhlo v cirkus. Velké degustační místnosti (spíš haly) a před nimi velká parkoviště pro návštěvníky. Teenageři si ve městě pronajmou kabriolet s řidičem a jezdí degustační šňůru po vinařstvích s jediným cílem: pořádně si zapařit. Fotky na webech vinařství občas vypadají trochu nevkusně, ale realita je zřejmě mnohem horší :o) Zlatá gotika… Víno se nejen degustuje, ale rovnou i konzumuje, a s nákupní degustací, jak ji známe z evropských zemí, to nemá mnoho společného (ne že by trochu vinařské turistiky nemohlo domácímu vinařství pomoct!). Lístky do cirkusu jsou drahé a stejně tak víno v Napě. Ale San Luis Obispo (na amerických fanouškovských webech jen SLO) je ještě pár let pozadu – intenzivní turistika ano, ale úplný cirkus ještě ne, včetně cen. Taky jsou tam studené noci a horké dny, takže réva dává víc kyselin a vína se víc podobají evropským vínům. Znám to jen z vyprávění – za Skleničkův blog se přimlouvám za povolení trochy vinařské turistiky i v Čechách a na Moravě, ale Napa asi nebude moje sklenička vína.
Sauvignon Blanc 2012, Central Coast, Edna Valley Vineyard
Láhev jsem dostal výměnou za krabici moselských ryzlinků… na webu jsem zjistil, že předchozí ročník stál ve vinařství rovných 15 $ (málo přes 300 Kč) – to je krásná cena. Jednoduchá ambaláž, etiketa umatlaná, protože na letišti rozbili jinou lahev z krabice (nedosti na tom, že lahve rozbíjí Česká Pošta a aerolinky, už se to učí i Uloženka :o) a šroubovací uzávěr. Vzhledem k odrůdě slušně plná citronově žlutá barva, vinařství to (chválím!) podtrhuje i čirou lahví. Ve vůni naleželé s oxidativními tóny, angreštem a žlutým ovocem, příjemné a trochu nezvyklé. V chuti suché s odbouranou kyselinou jablečnou, dobře použitý sud (tipuju větší sud, nebo jen částěčně barik), zralé ovoce (citrusy, mirabelky, tropické ovoce, angrešt), máslovitost a jemně kořenitý závěr. Živé, tělnaté, pitelné, trochu jednoduché, ale zábavné – žádné víno k hlubokomyslnému rozjímání, ale opravdové víno k pití. Až podezření na vyšší alkohol mě dohnalo k šerlokovskému zkoumání etikety a nakonec jsem našel skrytý údaj o 13,9% alkoholu – trochu moc na víno k běžnému pití, ale alkohol nevyčnívá (jen asi dělá chuť výrazně plnější a trochu štiplavější závěr). U Skleničky 87 bodů/100.