Jako loajální občan se připravuju na totální lockdown. Pracuju z domova a díky zásobám mi to nedělá velké potíže. Základem je mouka na špagety, rýže na risotto, houby a rajčata. Důležitá je zásoba salsiccie a parmezánu, radost mi dělají květináče s bazalkou v každém supermarketu. K francouzským filmům otvírám Beaujolais, ale italský týden v Lídlu od pondělí to jistí. Se zásobou italských vín ze Skleničkových bedýnek jsem připraven na karanténu.  

(Horní fotka je ukradená z webu, pohled na San Gimignano, autor Ciclu Tasan.) Caiarossa je můj objev někdy z let 2009 nebo 10. Už tehdy jsem říkal, že míří mezi evropskou špičku, protože všechny informace z vinic i ze sklepa ukazovaly, že jdou nekompromisně (a velkoryse) za kvalitou. Zároveň jsem dodával, že snaha a peníze nestačí, k úspěchu potřebujete i štěstí. Caiarossa ho zatím měla, letos poprvé italská vinařská ročenka Gambero Rosso ocenila její víno třemi skleničkami, což je v Itálii nejprestižnější vyznamenání. Ke všemu to ani nebyla vlajková loď vinařství, ale jen několik let vyráběná Aria di Caiarossa.

Nikde to nepíšou a vína zatřiďují jen jako IGT Toscana, ale leží na území DOC Montescudaio. To vzniklo teprve v roce 1999. Když jsem je před deseti lety objevil, bylo v Montescudaio asi dvacet vinařství a většina vinic byla založena v letech 1999 až 2000. Caiarossa není vyjímka, ale je to přímo dokonalá ukázka rozjezdu nového vinařství. Jeden moravský vinař kdysi poznamenal, že všichni chtějí víno ze starých vinic, ale nemůžeš přece vysadit staré vinice! Caiarossa dokazuje opak, kdo chce staré vinice, musí si je vysadit (a musí vědět, jak). Zachytil jsem ještě první ročníky jejich vín (Pergolaia 2003, Caiarossa 2004) a byl jsem skeptický k archivačnímu potenciálu. Základní Pergolaia 2007 a 2009 mě zviklala, brzy se ukazovalo, že v Caiarosse vědí co chtějí a jak toho dosáhnou. Na suchých svazích pár kilometrů od toskánského pobřeží vysadili vinice s hustotou 9000 keřů na hektar, což je základní parametr, který určuje, jak hluboko a jak rychle keře révy zakoření. Od začátku vsadili na biodynamiku, ovšem na etruském pobřeží je biodynamika něco jiného než ve vlhké střední Evropě. Od sklepmistra Dominika Genota pochází typická poznámka o jednom ročníku Caiarossy: ve vegetačním období pršelo jen jednou v každém měsíci, obvykle kolem patnáctého… zmiňoval i časté větry od moře, které vysušují révu a nenechají žádný hmyz, aby se na keřích zachytil a udržel. A jak je v Toskánsku pravidlem, na začátku byl geologický průzkum a rozhodnutí vysadit odrůdy podle výsledků průzkumu. Údolí u Riparbelly muselo mít pestré geologické složení, protože vysadili snad deset odrůd včetně Alicante a Syrahu, čte se to jako kuchařka Chateauneuf-du-Pape. Zkrátka Caiarossa 2010 se dožila deseti let v plné svěžesti a perfektním zdraví.

Podle technických informací vinařství byl ročník 2010 ovlivněný nízkými teplotami v březnu a dubnu. Květnové deště způsobily nižší výnosy, v létě byly teploty v normálu, ale sklízelo se o 7 až 10 dní později. Víno je složené ze sedmi odrůd: Merlot, Cabernet Franc, Cabernet Sauvignon, Syrah, Sangiovese, Petit Verdot, Alicante. Sklízí se postupně podle dozrávání jednotlivých vinic a podobně se tvoří i výsledná směs, podle zralosti jednotlivých šarží, které kvasí separátně. Každá šarže vyzrává v jiné nádobě, používají se hlavně betonové tanky, ale i velké sudy a bariky.

Caiarossa 2010 IGT Toscana, Caiarossa
Ramenatá bordeauxská lahev, cínová záklopka a perfektní nepromočený celokorek. Ve skleničce temná granátově rudá barva, na nose komplexní mix červeného ovoce, jemného koření a lesních vůní. V chuti svěží s dokonale zakomponovanou kyselinou, komplexně ovocné a delikátně kořenité a balzamikové. Kultivované, ale ještě ne úplně ohlazené. 14,5% alkoholu, středně plné s hebkými taniny, s hloubkou i dostatkem svěžesti, s perspektivou dalších pěti let, kdy se může zlepšovat. Moc pěkný, hlavně s ohledem na to, že to je víno z desetiletých vinic deset let po sklizni, a pokud jde o archivační potenciál, zdá se, že je omezený jen kvalitou korku. Za mě 93 bodů / 100.

Přátelské varování: temná barva vína v poslední skleničce dokonale skryje vinný kámen. Dejte si bacha :-)