(Na úvodní fotce květ citroníku, protože později v textu o tom padne zmínka. Je to jako ve filmu, upozornění na to, jaké bude vyřešení zápletky a k čemu děj směřuje :-) Tady v Itálii běží čas rychleji. Alespoň podle nového úlovku ze supermarketu, Greco di Tufo DOCG 2024 z vinařství Mastroberardino. Myslel jsem si, že mám už druhý nebo třetí ročník, ale zagůgloval jsem vlastní blog a našel poznámky o Greco 2021. Bez ohledu na to, že moje oblíbená vinařská ročenka dává vinařství nejvyšší možný rating (***), základní vína jsou běžně k dostání ve dvou místních největších supermarketových řetězcích, což je věc, kterou si v Itálii pochvaluju. Díky místní nabídce jsem vyzkoušel i konkurenční vinařství Feudi di San Gregorio a taky pěkný. Italský jih mě od roku 2022 začíná lákat…
Abyste vy nemuseli gůglovat, zkopíruju základní informace z prvního textu ze září 2022. Mastroberardino je podle vinařských ročenek výrobce z nejužší italské špičky. Vinařství založili v roce 1878 (ale rodina prý pracovala s vínem od počátku 19. století), takže slušně dlouhá historie. Sídlí v Kampánii, v Irpinii, v místě, kde se setkávají tři apelace: Taurasi, Greco di Tufo a Fiano di Avellino. Greco di Tufo je bílá odrůda, rozšířená na jihu Itálie, a podle údaje o sklizni je to odrůda pozdní (sklízelo se v druhé dekádě října). Údaje o hektarovém výnosu a hustotě výsadby se čtou jako reklama na jihoitalské vinařství: 3000 keřů na hektar a 80 metráků hroznů z hektaru. Víno kvasí v nerezových tancích s řízenou teplotou asi tři týdny. A to je vlastně všechno, co jsem se k tématu dočetl.
Greco di Tufo DOCG 2024, Mastroberardino
Nápadná ambaláž, protože lahev je stylizovaná ryzlinková flétna. Ve skleničce je středně plná slámově žlutá barva, na nose málo zralé citrusy a žluté ovoce, střední intenzita, s rozmícháním i květinové vůně (květy citrusů, chodím teď kolem kvetoucích citroníků a pomerančovníků). Koukám do paralelně otevřeného okna s poznámkami ke staršímu ročníku – letos už chybí ohromení, už jsem několik kampánských vín vypil, navíc je ročník 2024 méně vyzrálý a (předbíhám) v chuti má až travnatě zelené tóny. Tak pojďme na to. V chuti je víno úplně suché, až strohé, s prvním ochutnáním to vypadá jen jako akord pěkné citrusové kyseliny a kamenité minerality. S časem se rozvine vůně (do náznakových meruňkových a broskvových tónů), ale chuť zůstává jen strohá, travnatá, citrusová.
Je to jen první vzorek ročníku 2024, takže je rád vyzkouším znovu na konci léta. Na horkou Kampánii má víno krásnou kyselinu a dokonale suchý projev, pouhých 12,5% alkoholu, na pokecání s přáteli večer u baru super, ale skladba té suché harmonie je hodně střídmá, a… strohá. S letitou toskánskou zkušeností to nemám za definitivní, některá vína se tady dělají striktně na turistickou sezónu a v červenci rozkvetou.