Dnešní degustace Friulano On Tour v Hiltonu: patnáct vinařů a Ribolla, Malvasija, Friulano, taky Sauvignon, Schioppettino, Refosco a Merlot. Odposlechnuto od kolemjdoucí dvojice: „Proč tady mají všichni furt ty samý odrůdy!?“ a ano, byla to blondýnka… co by asi říkala na degustaci Beaujolais?

Zvolil jsem inovativní tvůrčí metodu bez fotek, s rukou v sádře se blbě tahají bedny s vínem a otvírají lahve, ale blbě se i fotí a píše blog. Takže dnes bez fotek a bez poznámek, jen podle katalogu a vzpomínek.

Už z Itálie jsem znal první malé vinařství Aquila del Torre, kdysi mě zaujalo biocertifikátem a pěstováním ryzlinku, v Praze mě trochu zklamala jejich bílá vína, ale moc se mi líbilo Refosco 2013. Bylo jasné, že všech patnáct vinařství důkladně neprozkoumám, tak jsem si podle seznamu vybral ty menší (účastnilo se i vinařství s výrobou 18 milionů lahví) a většinou z Collia. To je region na hranici mezi Itálií a Slovinskem, a modří už vědí, že italský název Collio se slovinsky překládá jako Brda.

Dal jsem o tom řeč hned s dalším vinařem Manuelem Sosolem z Il Carpino (San Floriano del Collio), který nad hranicí mezi Itálií a Slovinskem jen mávl rukou: to je jeden region! K hranici to mám 500 metrů a k Josko Gravnerovi taky pět set… a když už Il Carpino, tak dva Pinoty Grigio: klasický italský PG 14, lehký, svěží, ovocný s pěknou kyselinou, a PG 2011 s osmidenní macerací slupek, seriózní růžovka. Parádní Merlot 2007 bez síry, úplně hladký a jemný, a nádherná Ribolla Gialla 2011 s pětačtyřicetidenní macerací na slupkách. Když je hranice blízko…

Dottore Antonino Volpe z vinařství Le Due Torri měl skvělé Schioppettino z hroznů sušených na rohožích, s dvaceti gramy zbytkového cukru, ale krásně pitelné.  Jedno z nejlepších vín přehlídky jsem našel u Le Favole: Malvasia Istria s jednodenní macerací slupek, plná v barvě, vůni i chuti, kořenitá a vyvážená, všeho akorát. A ještě zmíním aspoň Friulano 2010 z vinařství Lis Fadis. Ta nejlepší vína přes delší maceraci slupek nejsou přeextrahovaná, ale jen plná, a Friulano 2010 školené rok a půl na kvasničních kalech se mi zdálo dokonalé. Isidoro Polencic (stačí málo a představíte si slovinskou transkripci) přivezl už nalahvovaná bílá vína ročníku 2015, Ribolla Gialla 2015 byla prostě perfektní, kulatá, hladká, ovocná a plná, a připomínala naléhavě velká očekávání ročníku 2015.

Příště se vynasnažím dát i fotky :-)