To co je blízko, to se tak necení
Lítáme od zdi ke zdi jak se nám co zjeví
zpívala v polovině sedmdesátých let skupina C&K Vocal (a nebylo to o víně). Vzpomínal jsem na tu píseň už před Rozvadovem. Franky jsou nejbližší vinařský region na západ od Prahy (drážďanských 500 hektarů s dovolením nepočítám:) Blíž jsou jen Kremstal a Wachau (ale ty jsou taky trochu východně). Pálava je teoreticky blíž, ale vzhledem ke stavu dálnice D1 je doba přesunu do Brna prakticky těžko předvídatelná a Franky jsou v průměru snadněji dosažitelné než třeba Mikulov. Přesto jsou německé vinařské oblasti u nás málo známé. Milujeme Burgundsko a Toskánsko, ale to co je blízko, to se tak necení… při pátku dám degustační poznámky o několika vínech přivezených před týdnem z Franků.

2016 Müller-Thurgau, Weingut Schäffer    
Jakostka v litrovce, určená pro restaurace. Formát napovídá, jak má adresát chápat, když mu someliér doporučí víno s tím, že je výborné do gastronomie :-) Ve skleničce světlá žlutá barva, na nose jednoduchá odrůdová milerka, lehce nuškátová a ovocná, naleželá. V chuti podobně odrůdově čisté, svěží s živou kyselinou, lehké až středně plné, lehce travnaté. 11,5% alkoholu. Nic světoborného, ale dají se s tím v klidu strávit hned dva večery u televize.

2015 Spätburgunder Röttinger Feuerstein trocken, Weingut Hofmann
Jakostka v jednoduché burgundské lahvi a vynikající ročník. Ve skleničce nádherná, hodně temná rubínová barva. Ve vůni peckoviny v rafinovaném parfémovém provedení, třešně a višně. V chuti koncentrované, harmonické, úplně suché s důrazným dotekem barikového sudu. V ovoci zase klasické peckoviny, v závěru mladé taniny ze sudu. 13,5% alkoholu. Projevem bariku je to ještě hodně mladé, ale v těle je spousta ovoce a za rok-dva to bude senzační. Reklama: Spätburgunder je v nové Komunitní bedýnce a pevně věřím, že to bude bomba.

2015 Silvaner Escherndorf, VDP Ortswein, Weingut Schäffer
Aby to nebylo jednoduché, mám tu napřeskáčku další víno s VDP klasifikací. Podle základní (z vinařského zákona vycházející) klasifikace je to Qualitatswein čili jakostka. Takové víno prostě nemůže být zatříděné jako přívlastkové (protože právě přívlastkový systém popírá), takže je o třídu níž. Ale charakterem a zatříděním podle VDP je o kus výš. Ortswein odpovídá burgundským Village AOC. Tož tak.

Tradiční francký bocksbeutel čili kozí měch, elegantní a graficky čistá etiketa. Ve skleničce čistá citronově žlutá barva bez dalších přívlastků. Na nose sladké citrony a limetky, po rozmíchání přijdou i travnatá aromata a trocha koření (pepř, kmín). Prostě sylvánská klasika s hodně jemném provedení. V chuti lehkost a lehce ošuntělá svěžest, klidná harmonie, zralé citrusy a lehce jablka, herbální směs sušených bylin á la apatyka. V závěru zase travnaté tóny a jen lehounce pikantní koření. Odpovídá to (zařazením) Spatlese, ale je to mnohem lehčí, než například Spatlese od Dr. Heigela. Alkohol 13% (takže tady velký rozdíl není), ale celkový projev je sice podobně harmonický, ale nejmíň o třídu lehčí. Kdysi jsem v porotě mezinárodní soutěže Prague Wine Trophy při hodnocení Sylvánů spáchal hřích a pomohl zvolit jsme robustního a tělnatého namísto klasického franckého kabinetu. Tak to teď trochu vykompenzuju a odčiním, abych nepřišel do pekla: bodově by na tom Heigelovo Spatlese a Schafferúv Silvaner byly stehně či podobně, ale Schaffer je o tu lehkost lepší. Navíc je v chuti širší, protože Schaffer kvasí všechna vína spontánně, bez přidání selektovaných kvasinek. Kupodivu je i cenově výhodnější, takže je to dobrá volba.

Jestli chcete vyzkoušet francká vína v praxi, mám pro vás novou Komunitní bedýnku, složenou z šesti vín röttingenského vinařství Weingut Hofmann. Popis vín je tady, přihlásit se můžete tady.