Ještě před kovidovými časy jsem potkal Federika Pancaro na degustaci v Praze. Vína se mi líbila, ale skutek utek. Až v kovidových lockdownech jsem si na něj vzpomněl a vyměnili jsme si pár zpráv. K výletu do Arezza a návštěvě vinařství došlo až teď v květnu. Kdybyste někdy chtěli vinařství navštívit, tak varuju před tím, že Via delle Conserve není jen ulice, ale celá čtvrť o několika kilometrech čtverečních. Stejně se jmenují všechny vedlejší ulice a uličky včetně polních cest vedoucích na okolní kopce. Než jsem to pochopil, projezdil jsem po Arezzu 70 minut.
Il Muro je farma s více než dvousetletou historií. Název Il Muro odkazuje ke kamenným zídkám z kamení získaného na poli, které farmu obklopovaly. 65 hektarů pozemků, z toho asi 30 hektarů jsou vinice. Rodina původně pěstovala všechno, co se dalo, až v sedmdesátých letech Federikův otec zavedl specializaci na vinnou révu. Z původního hospodářství dodnes zůstal olivový olej a malá produkce salámů. Lahvovat začal až Federico v roce 2012, do té doby prodávali hrozny a sudovku. Ve sklepě převládají velké nerezové tanky, ale má i šedesátihektolitrové sudy a pár malých sudů. Z dávné degustace jsem si pamatoval vesnický, lehce rustikální styl a jednoduchá, dobře pitelná vína.
Il Muro stále ještě prodává část produkce jako sudovku, ale chce dosáhnout úplného přechodu na lahvovaná vína. Sudovka a lahve mají jinou distribuci, takže se Federico snaží navyšovat podíl lahvovaných vín s tím, že drží nízké ceny. Většina produkce jsou jednoduchá nerezová vína, určená k rychlému vypití. Včetně červených vín, kdy základní Chianti lahvuje mladé snaží se, aby už mladé bylo dobře pitelné, bez přehnaných taninů.
Stručně o vínech: Sassone 2021 IGT Toscana. Směs Trebbiana, Vermentina a Malvasie. Velmi charakterní, selské bílé s nezaměnitelným toskánským původem, pěknou kyselinou a ovocným projevem. Vynikající jako letní pití, nízký alkohol. Verdone 2021, Vermentino Toscano IGT. Výrazné, intenzivní aroma i chuť, ale hodně odlišné od Vermentin z etruského pobřeží, na která jsem zvyklý. V zásadě bych mohl zopakovat vše o selském charakteru a jednoduchém víně, ale Verdone mě nezaujalo. Lama 2021 Chardonnay IGT Toscana. Mezinárodní odrůda a zase selský projev, rustikální provedení, navíc asi sklizené hodně brzy. Nízký alkohol, živelná pitelnost. Klidně to doporučím, ale samozřejmě se vnucuje ošidné srovnání s elegantními šardonkami z Burgundska.
Villa Elvira 2021 Rosato IGT Toscana. Čisté Sangiovese připravené s minimální macerací slupek. Vynikající kyselina, ovocný projev, svěžest, lehkost a zase nízký alkohol. Jako z jiného světa, připomíná moravské roséčko z Zweiglu :-) za mě ano! Spigallo 2021 Chianti DOCG je Sangiovese s dvaceti procenty Merlotu. Kvasí dlouho v betonových tancích s řízenou teplotou a vyzrává jen půl roku ve velkých sudech z kaštanového dřeva. Na nose i v chuti lesní plody, je to důrazné a jednoduché (což není úplně ideální kombinace). Hladké taniny, slušná pitelnost, víno k jídlu. Violato 2021 Syrah IGT Toscana. Název je zvolený podle výrazné barvy Syrahu. Pěkná vůně zralého červeného ovoce, trochu pepře. V chuti středně plné, zralé, s hladkými tříslovinami, jednoduché, ale ne triviální. Dobře pitelné. Vyšší alkohol. Castro 2019 Toscana IGT. Supertoskánec (Merlot, CS, Sangiovese). Na nose dominuje Merlot, v chuti spíš Sangiovese (lesní ovoce). Jednoduché, zřejmě školené (krátce) ve velkých sudech.
Il Muro 2018 Chianti Riserva. Čisté Sangiovese, 18 měsíců ve velkém sudu. Pěkná rubínová barva, na nose Toskánsko, typické Sangiovese jako aromata piniového lesa. V chuti téměř lehké, svěží, ovocné s výraznými borovicovými chutěmi, nasládlé taniny. Asi ještě mladé a neuspořádané, nesladěné, ale dlouhé a s jasným toskánským původem. Galioffo 2011, Vin Santo del Chianti DOCG. Trebbiano, Malvasia a asi malé přídavky dalších odrůd, passito čili slaďák z hroznů sušených šest a víc týdnů na rohožích v průvanu. Ve skleničce temný jantar, medově botrytické, jen maličko oxidativní, koncentrované s projevem sušeného ovoce, nádherné víno.
Galioffo bylo senzační, u ostatních vín mě bavil selský charakter a pitelnost. Jednoduchost až rustikálnost, která se mi moc líbí u Sassone a Lamy, působí u červených vín poněkud stereotypně. Možná byla bílá vína lepší, možná se stejný vzorec opakoval a při současné degustaci všech vín by se hodila větší diferenciace. Na hodnocení počkám až po domácím přechutnání přivezených lahví.
Reklama: připomínám novou toskánskou bedýnku s víny vinařství Panizzi ze San Gimignana. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.