Stravecchio del Baglio Arini aneb extra staré víno ze statku Arini. Marně jsem hledal slovo baglio v italském slovníku, bůhvíproč jsem si z loňských sicilských degustací přivezl dojem, že to znamená tu budovu zobrazenou na etiketě. Možná by se to dalo volně přeložit i jako nejstarší víno rodiny Arini?
S enologickým popisem obsahu lahve je to ještě rozmarnější. Mám poměrně přesnou představu, jak víno vzniklo, ale nejsem si jistý, jestli se dá označit jako Marsala. Je to jako s holkama v pubertě, moc ji neznám, ale to není na překážku :-) Marsala to asi není, etiketa zmiňuje Marsalu jako sídlo výrobce, ale jde o stolní víno. Má některé vlastnosti těch nejlepších Marsal, ale chybí mu přídavek destilátu. Marsala je fortifikované víno, konzervované přídavkem destilátu. A nejlepší Marsaly vznikají systémem solera. Na Sicílii se mu říká perpetuoso, což je pro našince názornější – do sudu se základním vínem se každým rokem (perpetuálně) dolévají nové ročníky. Víno oxidativním způsobem vyzrává a zjemňuje se, ale přídavky mladého vína ho udržují svěžejší. Existují i Marsaly vzniklé krátkým vyzráváním jednoho vína, ale za vrchol se považují právě dlouhověké perpetuální Marsaly. Jaké je dnešní Stravecchio?
Má stylovou ambaláž se starou rytinou na etiketě, voskem zalepený korkový uzávěr (jako zákazník to považuju za otravné :) a ruční provázek s voskovou pečetí. Úžasný vánoční dárek, to se potom snese i nepohodlné vyprošťování uzávěru z vosku. Ve skleničce parádní zářivá jantarová barva. Noblesní oxidativní vůně s intenzivním ovocem (zralé fíky a sušené švestky) a lehkými herbálními tóny. V chuti suché, lehké se svěží a poměrně silnou kyselinou, lehké, středně plné, s nezralými fíky, jablíčky a oříšky, dlouhé, s lehounkou kořenitou a citrusovou linkou v závěru. Rafinovaně jednoduché. Pro mě bylo překvapení, že po klasických dolihovaných Marsalách je Stravecchio lehčí a méně alkoholické. Samozřejmě jsem věděl, že je nedolihované, ale podvědomě jsem očekával nálož alkoholu podobnou jako u klasických Marsal. Giacomo Arini mi napsal, že Stravecchio dělají z extrémně zralých hroznů a že obsah alkoholu je 14,9% i bez dolihování. Za sebe dodám, že všechna vína zřejmě postupně prokvasí dosucha, ale stopy botrytis se ve vůni najdou. Přestože se zbytkový cukr v Marsalách špatně odhaduje (hranice pro suché je 40 gramů na litr, ale ani tam, kde Giacomo udával rovných 40, bych to nehádal), Baglio díky pěkné kyselině působí hodně suše.
Není to víno na každodenní pití, je to lahůdka, stopečka na dobrou noc. Jak mě u desetileté Marsaly Vergine překážel vysoký alkohol (19% alkoholu mu dává částečně charakter pálenky), tak je pro mě oxidativní a střídmě alkoholové Baglio příjemné vánoční překvapení.
Baglio: na Sicilii je tak označována opevněná usedlost pocházející z 15 – 16 století, kdy se projevoval španělský vliv (království Sicilie bylo pod nadvládou Aragonců). Takže ano, na etiketě je baglio.
děkuju za potvrzení. Už jsem soukromě dostal vysvětlení od překladatele, že to je tvrz na pobřeží, opevněná proti nájezdům z moře (zhruba). Každopádně dělat blog a dovážet víno není nuda – degustovat víno na Sicílii, vyřešit přepravu palety včetně trajektu z ostrova, celní pravidla a zvlášť spotřební daň za fortifikáty a nakonec ještě hledat význam slov, která ani nejsou v italsko-českém slovníku :-) Ať už příště udělám cokoli, bude to jednodušší :-) Ale perpetuální a oxidativní Stravecchio za to stálo.
Jemnost, vyváženost, finesa. Intenzivní vůně a dlouhé jemné doznívání. Krása. Tohle je ke krbu na vánoční či novoroční rozjímání. Po mladistvém a rozdováděném Fino je tohle pravý opak. U Stravecchia si tchyně po ochutnání řekla o nalití celé skleničky. :)
Jen ten pečetní vosk by si mohli odpustit …
Ondro, děkuju za komentář a chválu! Čekal jsem, že právě tobě by se tahle (dost) oxidativní záležitost mohla líbit, a jsem rád, že se ti navíc dostalo schválení od rodiny :-)