Pomalu se mi plní krabice novými bílými víny ročníku 2024, bohužel stávkuje počasí. Páteční teploty sice vystoupaly na pěkných sedmnáct stupňů, ale s úplně zataženou oblohou, a to se k čerstvě nalahvovaným Vernacciím a Vermentinům vůbec nehodí. Začínám tedy základní Vernaccií z Il Palagione, na kterou bylo posledních pět let absolutní spolehnutí.
Měl jsem na Palagione několik doporučení, na jaře 2022 jsem tam byl a předegustoval celou produkci s Giorgiem Comottim (fotka). Tak jsem zjistil, že vinařství má dokonce českého dovozce. Ten zároveň provozuje penzion v Toskánsku a tam taky tráví nejvíc času, takže si Vernaccii od Palagione můžete koupit jen v malém baru u Václaváku. Což je jistě škoda, ale kdo jsem já, abych kritizoval někoho za to, že tráví většinu roku v Toskánsku :-)
Hydra 2024 Vernaccia di San Gimignano DOCG, Il Palagione
Nerezová klasika bez malolaktické fermentace. Ve skleničce je docela silná slámově žlutá barva, na nose úplně typická mladá Vernaccia s citrusy a rozkvetlou loukou, středně až hodně intenzivní, čistá. V chuti úplně suché a přísné, se silnou kyselinou nesenou citrusy a zelenými jablky, travnatě zeleným projevem, s kamenitou mineralitou už od nástupu chuti, květinami a mandlovou stopou v závěru. 12,5% alkoholu, jednoduché až strohé, ale krásně pitelné. Jako základní Vernaccia je to vynikající a navíc už pět let, co Palagione sleduju, to trefí vždycky takhle: s výraznou kyselinou, hodně suché, spíš středně plné, osvěžující, minerální.
Falanghina del Sannio 2024 DOCG, Feudi di San Gregorio
Nedávno jsem se tady věnoval střední kategorii vín od Feudi di SG a teď je tu (konečně!) nová základní Falanghina. Poslední dva týdny jsem musel budit podezření ostrahy v místních supermarketech, jak jsem pořád marně otáčel lahvemi v regálu dokola. Feudi i Mastroberardino uvádějí ročník jen na zadní etiketě, ale nakonec se to vyplatilo a mám první víno ročníku 2024.
Připomínám, že jsme v Kampánii, tedy zeměpisně na jih od Neapole. Podle alarmujících zpráv o vlivu globálního oteplování na vinohradnictví by tam už dnes měla být poušť, ve skutečnosti tamější vína překvapují senzační kyselinou a nízkým alkoholem, tentokrát 12,5%. Věc jistě není triviální a vyhnu se zjednodušujícím komentářům, ale zřejmě bude obsah alkoholu ve víně záviset kromě počasí i na práci vinohradníka. Konkrétně ve Feudi mají 250 hektarů vinic, všechny s bio certifikátem.
Ve skleničce je bledá slámově žlutá barva, na nose středně intenzivní jablíčka, citrusy a květinová louka. V chuti je to kampánská klasika: silná kyselina v akordu s kamenitě minerálním tónem, citrusy a jablka, málo zralý ovocný projev, středně plné, úplně suché, s lehounce kořenitým závěrem á la jablečná slupka a jadýrka, a kamenitá mineralita. Před dvěma roky jsem vína objevil a nadšeně k nim psal 90+ bodů. Letos jsem ve vinotéce našel o kus lepší střední třídu a devadesátky bych schoval pro ně, přesto by se tahle Falanghina mohla líbit všem, kdo mají rádi hodně suchá, střídmá až přísná vína s nižším alkoholem, s myšlenkou na neapolská vedra jako bonusem. S četbou starých degustačních poznámek navíc nevylučuju, že nedávno nalahvovaná Falangina v červenci rozkvete a na devadesát bodů může dosáhnout.
Reklama: připomínám aktuální nabídku toskánských vín Panizzi s dovozem na začátku dubna. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.