Na úvod jen ilustrační fotka z Toskánska: Chiusdino a hned pojďme na dvě vína.

Chianti Classico 2021 DOCG, Badia a Coltibuono
Nezamýšlený důsledek psaní Skleničkova wine-blogu se projevuje spolu s věkem ochabující pamětí: při nákupu v toskánském hypermarketu jsem teď v oddělení vína vytáhl mobil a gůgloval staré poznámky. U několika Chi Classico jsem věděl, že jsem je už popisoval, ale nevěděl, jak jsem hodnotil. Nakonec jsem při zběžném porovnání starých recenzí a nových cen vybral vinařství Badia a Coltibuono, které se mi líbilo už před rokem tady.

Klasická ambaláž i etiketa, ve skleničce je světlejší rubínovo-fialová barva s hnědým odstínem, na nose hodně jemné, málo až středně intenzivní lesní plody, fialky a kafe. V chuti je slušná, ale nijak výrazná kyselina a naopak výrazně ovocný projev, lesní plody, plnější tělo, horký projev alkoholu a znatelné taniny. Víno je ještě mladé a je překvapení, že už se prodává, ale taniny jsou měkké nepřehnané, jen ještě moc mladé. 13,5% alkoholu. Chuť se zajímavě rozjíždí v ovocných projevech a alkoholu, ale najednou jako by taniny zatáhly za brzdu a nenechaly ovoce ukázat všechno, co umí. Do budoucna víno slibuje pěknou harmonii a příjemně lehký projev. Věřím, že až se taniny rozpustí a ovoce převládne, bude to vynikající!

Sassorotto 2020 Montecucco DOC, Chiantigiane
Náhodný nákup v supermarketu: cena byla mezi šesti a osmi EURO (a je to BIO!), tak jsem si řekl, vyzkoušíš Montecucco! Potíž je, že nedokážu rozluštit, kdo víno vyrobil, údaje na etiketě jsou nejasné a to bývá příznakem hodně nízké kvality. Přesto jsem už víno otevřel a na kusovku za 6-8 E je to slušné, hledám dál. Záhy jsem vygůgloval, že to je prodejní značka jednoho z největších toskánských supermarketových výrobců, družstva Chiantigiane. Dopil jsem skleničku bez obav z následků, takže pojďme dále.

Montecucco je denominace v provincii Grosseto, konkrétní složení vína je 70% Sangiovese a po patnácti procentech Ciliegiolo a Montepulciano. Ambaláž je místní standard, korek z drti a mírně noblesní etiketa, která zjevně symbolizuje odstup od standardní produkce Chiantigiane. Ve skleničce je světlá rubínově červená barva, na nose trochu strohá, ale příjemně ovocná vůně nesená hlavně třešněmi a višněmi. Trochu vystupuje alkohol, ale v zásadě je to harmonické a středně intentivní. V chuti pěkná kyselina, ovocné tělo a krásně hladké taniny, lehce kořenité (ale příjemně, není to žádný závoj, který by měl skrýt nějakou chybu vína). Středně dlouhé, příemně pitelné, slušná harmonie. 13,5% alkoholu.

Dodatečně jsem dohledal technické info: kvašení v nerezu s řízenou teplotou, školení 10 měsíců napůl v nerezu a velkých dubových sudech. S překvapením, že low-end výrobce udělá víno s tak hladkými taniny, když 85% složení jsou odrůdy význačné vysokým podílem taninů (nevím, jak je na tom Ciliegiolo). Na webu se víno běžně nabízí za 9,90 E, takže jsem měl štěstí na místní slevu. Srdce mě táhne k jiným výrobcům (viz Chianti nahoře) a vyšším segmentům trhu, ale jsem příjemně překvapený. Za 170 kaček v českém supermarketu by takové víno mohlo udělat spoustu radosti.

Připomínám aktuální toskánskou bedýnku s víny z denominace Carmignano z vinařství Fattoria Ambra. Podrobnosti jsou tady, přihlásit se můžete tady.