Trebbiano d’Abruzzo Superiore Casanova 2019, Barone Cornacchia
Moje přání bylo vyslyšeno, 12,5% alkoholu. To je v roce 2019 malý zázrak, dobře vím o německých ryzlincích s 13,5% alkoholu:-) To není tradicionalismus nebo odmítání pokroku, ale pohodlnost. Nesnáším, když večer vypiju lahev bílého a ráno mě bolí hlava. 12% alkoholu je hranice, dokdy je to bezpečné.  

Trebbiano je (další) odrůda s pošramocenou pověstí (shrnu teď do jednoho pytle Trebbiano Toscano i Trebbiano d’Abruzzo). Je to známý příběh z dob jen jednu generaci před námi. Než svět v osmdesátých letech vyřešil logistické problémy a do Evropy se začalo dovážet víno z Nového Světa, byl v Evropě nedostatek vína. Velkovýroba zaměřená na objem, na uspokojení masové poptávky, nebyla specialitou socialismu, takhle to bylo všude. Vína nebylo dost a výroba se zaměřovala (především) na objem. Trebbiano nebo Montepulciano jsou schopné dávat velkou sklizeň (Barone Cornacchia zmiňují na webu, že kdysi byli největšími odběrateli Montepulciana vinaři ze severoitalského Piemontu, kteří sudovkou zahušťovali Dolcetto i Nebbiolo. Už nezmiňují, jestli tomu tak je dodnes:), ale zaplatily za supermarketovou dostupnost dobrou pověstí. Laciné Trebbiano a Montepulciano vytlačila ze supermarketů ještě lacinější vína z Chile a Austrálie, vinaři se museli přeorientovat na kvalitu. Když před několika lety odborná porota zvolila nejlepším italským vínem Trebbiano d’Abruzzo od Valentini, bylo to pro mě veliké překvapení.

Jednoduchá etiketa, korek z drti. Ve skleničce čirá a výrazná pampelišková žlutá. Na nose mořský vzduch, květiny a žluté ovoce. V chuti pěkná kyselina, žluté ovoce, citrusy, středně plné v chuti, ale lehké a dobře pitelné, pokud jde o alkohol. Málo výrazné, pokud budete hledat osobitost, ale čisté a typické pro střední Itálii. Cena mi brání vychválit víno víc, kdyby stálo 250 kaček jako loňská Vernaccia od Grandiho, tak bych si zajásal. Ale upřímně, Trebbiano je stejně dobré jako zmíněná Vernaccia, jen EURO je dražší.

Passerina Controguerra 2019, Barone Cornacchia
12,5% alkoholu vypadá nadějně! Je to sice víc než má sekt (Passerina Spumante Brut), ale hrozny na sekty se odjakživa sklízí dříve, protože kyselina je pro sekt zásadní. Teď předběhnu vlastní poznámky, ale po prvním přivonění a ochutnání jsem rychle hledal tabulku, ve které jsem kalkuloval objednávku, a zaškaredil se. Ze tří bílých vín mi Passeriny zbylo nejmíň, a přitom vypadá tak dobře J

Aby to nevypadalo, že hledám jen víno s co nejnižším alkoholem, tak pár poznámek. Plnější zlatožlutá barva (pampelišková), svěží vůně s travnatými a květinovými tóny. Trochu mořského větru a žluté ovoce. V chuti lehké, středně plné, s pěknou leč nedůraznou kyselinou. Lehce travnatý projev, svěžest, sůl a jód. Tohle mě baví. Je tam i žluté ovoce, čistota a lehkost, a srazit alkohol pod 12%, tak by to byla veliká pecka! Dokonalé večerní osvěžení po pracovním dnu v létě! Další dny ukáží, jestli mě k vyzdvihnutí Passeriny nepřivedlo jen rafinované řazení vzorků (v zájmu autentičnosti zveřejňuju poznámky postupně), ale v zásadě všechna tři bílá vína Barone Cotnacchia byla výborná. Výrazné plné barvy, svěží a středně plný projev, minerální závěr. Zopakuju poznámku z Trebbiana, s EURO za 25 Kč a Passerinou za 250 kaček by byl svět dokonalý a budoucnost bez chybičky.