Dnes vzpomínka na červnové Toskánsko s Fattorií San Donato. Brzy po návratu jsem doma otvíral lahev Riservy 2017, ale zbytečně jsem ji chladil a první den byl zklamaný. Donutilo mě to zamyslet se nad drobnými variacemi servisu a vzpomněl jsem si, že vinař mi nenaléval barikovanou Riservu z chladničky, ale nevychlazenou. A nejspíš ji měl otevřenou několik dní, moc turistů tehdy ještě v Sangi nebylo. Stereotypní snaha chladit bílá vína občas škodí zážitkům při konzumaci! Samozřejmě jsem si z Toskánska přivezl i další zážitky a poučení. Taky návyk na modrou oblohu a výrazné světlo: celý den si teď doma rozsvěcím.
Vernaccia di San Gimignano Riserva Benedetta 2017, Fattoria San Donato
Klasická ambaláž s korkem z drti a nevýraznou etiketou. Ve skleničce je nápadně plná, až medově žlutá barva, která křičí o bariku a sudové oxidaci. Na nose zralá květinová vůně, svěží žluté ovoce a citrusy, sud. V chuti suché s plnějším tělem, pozvolným nástupem kyseliny, která se prosadí až s ovocným tělem. Zralé ovoce, tráva a důraznější oxidace, s časem i s travnatě mýdlovým tónem. Popravdě jsem si zase hrál s ochlazením, které zdůrazňuje barikové chutě a sráží víno dolů. Ještě jednou, je lepší (přirozenější) servírovat víno teplejší. Jinak vyšší koncentrace, středně plné s 13,5% alkoholu. Ve vinařství a s vyšší teplotou mi přišel barik lehký a elegantní, v domácích podmínkách působí výrazněji, a travnaté chutě víno táhnou dolů.
San Gimignano Vin Santo 2015, Fattoria San Donato
Půllitrovka s čirým sklem, aby vynikla závratně vysoká zlatooranžová barva. Na nose znova oranž, tentokrát jako oxidace a pomerančová kůra, vůně jde až do fíkových tónů. V chuti hodně svěží, sladce ovocné, středně plné, s pocitově vyšším alkoholem (16%) a kávovou linkou. Kandované pomeranče, meruňky, fíky a kořeněná linka, která trochu připomíná taniny ze sudu. Ovocný projev je senzační.
Technologicky je to Trebbiano, Malvasia a Vernaccia. Hozny sušené cca šest týdnů na rohožích a ponechané pět roků v malém sudu (typicky 150 litrů) bez zásahu vinaře. Celý trik je v tom, že sud je naplněný jen do dvou třetin objemu, takže víno má velkou plochu hladiny a výrazně oxiduje. V tomto případě tipuju na nový sud (štiplavé taniny) a poměrně malou oxidaci – z nemnoha Vin Santo, které jsem kdy měl, je toto skoro nejmíň naoxidované a nejvíc ovocné. Čistota a ovocný projev jsou skvělé, přesto tipuju velké zlepšení za tři roky, až se taniny ze sudu rozpustí. Ve srovnání s mou zkušeností je to nejmíň typické Vin Santo (málo oxidace, hodně taninů), ale nesmírně zábavné čistým ovocným projevem.
Připomínám aktuání moselské bedýnky s ryzlinky Weingut Karl Erbes (tady). Pro dovolenkáře mám ještě asi tři san-gimiňánské bedýnky s víny Fattorie San Donato.