Kdybych měl vybírat nejlepší nebo nejzajímavější víno letošního roku, bylo by to těžké. Letos toho bylo tolik! Soukromě ujíždím na Erbesově 2021 Ürziger In der Kranklei Riesling Spätlese a jednodušším, křišťálově čistým 2021 Ürziger Würzgarten Riesling Spätlese. Druhý jsem ušetřil a na soutěž Prague Wine Trophy nepřihlásil, ale první 2021 Kranklei teď dostal 95 bodů / 100 a jeho předchůdce 2017 Kranklei Spätlese dokonce 97 bodů. Body na kvalitě vína nic nemění, ale těší mě, že jsem několik lidí přemluvil, aby 2017 Kranklei kupovali po krabicích: Vidíte, vždyť jsem vám to říkal :-)
Kdybych měl vybírat nejlepší nebo nejzajímavější víno letošního roku, pomohl bych si malou kličkou. Rozdělil bych to na suché a sladké. Protože v suchých vínech mám velkého favorita mimo všechny obvyklé podezřelé. Základní Vernaccii 2021 od Panizzi. V ročníku, kdy v SanGi prakticky nepršelo, udělali v Panizzi nejen úžasnou chuťově bohatou Vernacciu s vynikající kyselinou, ale prostě vyjímečně dobré víno bez ohledu na (podceňovanou) odrůdu. Teď jsem navíc ochutnal i jejich „single vineyard“ Vernaccii Santa Margherita 2021, která je ještě o kus dokonalejší, strukturovanější a čistší. Zatím mi vlastně víc imponuje základní „zelená“ Vernaccia. Tre Bicchieri Gambero Rosso dostala (nebo dostane, vlastně nevím, jestli výsledky už byly publikované nebo ne, tedy jestli je to už oficiální) Vernaccia Riserva 2018, u Doctor Wine 96 bodů. Nic proti tomu, ale mně se stále víc líbí obě Vernaccie z nerezu než barikovaná Riserva.
Vernaccia di San Gimignano DOCG 2021, Panizzi
Dnes mám trochu obšlou, špatně skladovanou Vernaccii z vinotéky v Sangi, koupenou hlavně pro srovnání se Santa Margheritou. Plnější světlá žlutá neurčitého odstínu, ve čtvrtek odpoledne hlasuju pro slámovou žlutou. Na nose svěží citrusy, vadnoucí květiny, vyšší intenzita. Pevná vůně, slušně sladěná, ty vadnoucí květy přičítám delsšímu ležení ve vinotéce v srpnových teplotách. V chuti stále pevná kyselina, svěžest, málo až středně plné v těle, citrusy, slaný tón v závěru. Dlouhá citrusovo-kamenitá dochuť. 13% alkoholu. Doma to bylo o stupeň lepší, srpnové čtyřicítky v SanGi se na víně podepsaly, ale víno s touhle kyselinou přežije všechno!
Vigna Santa Margherita Vernaccia dSG 2021, Panizzi
Sedmdesátiletá vinice jeden a půl kilometru od hradeb SanGi. Zase teplejší (=bez zelenkavých odstínů, typických pro odrůdu) světlá žlutá barva. Na nose hodně zralá citrusová vůně, jen lehce květiny a sušené bylinky, s rozmícháním se uvolňují aromata žlutého ovoce, po čase až do meruňkových a broskvových aromat. V chuti hodně lehké, s krásně integrovanou, nevystupující kyselinou, od počátku jemné a až křehké. Kyselina se s provzdušněním zpevní a zvýrazní, ovoce je zralejší a chuť harmonická, všechny složky jsou o poznání líp spojené, než u základní „zelené“ Vernaccie. Hodně lehký až vzdušný projev, ale zřejmě s vyšším extraktem, protože v puse působí poměrně plně až do nasládlého závěru. Vynikající kyselina, jasná struktura, přitom křehký a harmonický projev, paráda. Barikovaná Riserva by v bodovém hodnocení dostala víc, ale soukromě jsem došel k tomu, že barikovanou Vernaccii nepotřebuju. Santa Margherita je pro mě to pravé.